Richarde, Ondro, už se na vás nezlobím

Všichni dobře víme, že nové Jeviště od Kryštofů stojí celkem za prd, což asi málokterý fanoušek čekal. Richardovi už to nějak divně básní a navíc se spojil s Ondrou Ládkem aka Xindlem X a vznikl z toho pro mne poslouchatelný, ale i přesto otravný paskvil tónů a slov, která už toho říkají čím dál míň. Poezie umírá v komerčních intervalech od rána do večera.

Na jejich koncert na brněnským výstavišti jsem se ani moc netěšil. Od začátku to navíc vypadalo, že se to všechno posere. Fana si zapomněl lístek, šalina asi čtvrt hodiny stávkovala, pavilon P ležel až kdesi na výpadovce k Vídni. Zato jsme ale po cestě nabrali Janču 'Chir' a Terku 'Terku?', napili se T-Mobile čaje a ač jsem plnokrevný vodafoňák, zasoutěžil jsem si o iPhone a dostal samolepku. Protlačili jsme se až k pódiu, těsně před startem nabrali Marky a sestava byla v pěti lidech kompletní. Mohlo se začít hrát.

Xindl X prý v Praze totálně pohořel. V Brně to možná bylo lepší, ale když jsem se kolem sebe (při své monstrózní komínové výšce) rozhlídnul, zpíval jsem si s ním, jeho kytarou a kapelou o třech lidech jenom já. Jako výjimečný exot jsem si to očividně jako jedinej kurevsky užil a když mi tam Xindl pustil Cool v plotě, měl jsem opět jasno v tom, že kdo ho neposlouchá, je sráč. Já jsem taky poloviční sráč, protože jsem nedosáhl na Flufa a neudělal jsem žádnou řádskou ostudu. Na konci jsem se nejvíc vysmál publiku, který si začalo notovat Anděla a ze stáda ignorantů se stalo poslušný stádo pseudofanoušků. Chudák, neměl to hrát a všem to natřít.

Po půl hodince chystání se vyvěsila obrovská růžová opona, Kryštofákům za ní jen prosvítaly obrysy těl a hudebních nástrojů. Úvodní melodka z Jeviště se rozeznívala čím dál hlasitěji a Krajčo pomaličku začal: "A když mi řekneš odletím hned pryč, z tvého srdce dokořán a když se vyhnu záclonám, zbudu nad městem jen já a ten kýč, co ho Bůh sype z rukavic, starý plešatý měsíc a nic víc. Budu jak prázdný kulturák, jen jedna z tvých derniér, snad nejhezčí z nejhorších her. Budu jak prázdný kulturák a jediné, co mě zmate, budou všude kolem staré lístky z šaten."

Na pódium vtrhla gradace a se slovy: "A mé prázdné jeviště ti nechám na příště!" opona slítla, všechno se rozsvítilo a kdo mohl, ten do svých kytar, bubnů, saxíků a kdo ví čeho všeho řezal o sto šest. V té chvíli jsem se otočil na Fanu a málem se slzama v očích mu sdělil jen: "Já jim to album odpouštím..." Taková jsem máčka, čajíček. Stačí pár tónů a svou rozladěnost a nevyrovnanost, chuť hodit na Jeviště šlupku od banánu se rozplynula v davu a já za své činy nenesl žádnou odpovědnost. Čím víc hráli písniček z novýho alba, tím víc se mi líbily a já tudíž doporučuji všem, kteří na album flušou - jděte v pátek rychle do Ostravy na poslední koncert. Naživo je to totiž nezapomenutelný.

Kdybych koncert srovnal s DVDčkovým "Ži(v)je", zdržel se Richard svýho mluvenýho proslovu, nechal za sebe hovořit promítačku upevněnou na traverze někde ve výšinách. Fotky kapely, krátké věty sdělující milníky jejich působení a nějaká ta veselé projekce, dokonce se objevil i Bard Ostravský. Krajčo navíc přesedlává na SKAčko, který jim všem svinsky sluší, takže kompletně rozeskákal celou halu a vliv do všech pozitivní energii. Nikdy byste asi neřekli, že pochmurné Ženy mužou v "haha" úpravě znít ještě líp, než originál. Všechno, všechno skvěle, nic špatně. Při Atentátu jsme se chytli do kruhu a vlnili se v rytmu, jedna malá - asi dvanáctiletá - nesympatická blonďatá holka chtěla pustit dopředu, protože neviděla. Byla sice menší, než já, ale na Kryštofy se nejezdí každou neděli a já proto odmítl udělat jakýkoliv kompromis a stál jsem si pevně u zábradlíčka. Udělal jsem moc dobře.

Nemám teď tušení, na jakou písničku jsem volal Tomovi a jestli jsem se mu vůbec dovolal, ale když mi pak došla smska: "To ctu az ted :-) se akorat kopu, asi si to tam uzivas? sem te vubec neslysel.", takže asi něco zaslechl. Zkusil jsem zavolat ještě jednou, když tam hráli Obchodníka s deštěm, ale to už jsem zřejmě vážně nedovolal, ačkoliv jsem se snažil řvát do mikrofonu své nokie co nejhlasitěji. Nevadí. Nokia má i tak určitě dobrej mikrofon. Má i dobrej foťák. Ale sakra, fakt jsem zalitoval, že jsem si nezval svou sonku, která by ty momenty určitě zachytila mnohem líp. Na druhou stranu, aspoň jsem si to o to víc odskákal. Doslova. I přesto, že ty fotky, co jsem teď upnul na facebook jsou naprosto katastrofální. Snad to zachrání Janka s Terkou.

Těsně před jedenáctou se dostavilo závěrečné Zrcadlení, tak jsme se s Chir hezky chytli a kolábali se do rytmu a zpívali si pro sebe. A když už jsem vážně víc energie neustál, odešli...

První letošní koncert, tedy velký koncert a kurňa, fakticky skvělej. Kryštofům to ve velký hale strašně sedí, naprosto tam patří a dokážou udělat vymakanou show naprosto kdekoliv. Narozdíl od nich je Xindl prostě jenom takovej klubovej písničkář. Tak ať se každej drží svýho kopyta. Já už o nich pochybovat nebudu. A pustím si k tomu Jeviště. Který je vlastně dost dobrý, když se to veme kolem a kolem. Teď už mě jen zajímá, co Tom a Šárka na Charlie Straight?

O tom, jak jsem se pak z Brna málem nedostal domů, o tom se mi ani moc vypisovat nechce. Protože jsem nakonec dom dojel. Ale bylo to "těsný". Ti, co se v tom autě mačkali se mnou, to určitě pochopí.