středa 30. září 2009

Udělal jsem si senný nálev


Na zítřek do bioly potřebuju sennej nálev. Asi v tom budem pěstovat tu špínu za nehtama, která si říká prvoci. Je to neskutečná blbost, ale tak já jsem správnej student a taťka, takže jsem si zašel k dědovi, vlezl na temnou půdu, kam se bojím chodit, rychle nacpal seno do sáčku a utekl z tama tak rychle, jak jen to šlo. A pak jsem ještě nabral dešťovku, napchal do zavařovačky, kam patří okurky, huby a papriky, ne seno, proboha. Dopustil jsem se potravinářského zločinu, takže zdůrazňuji: jestli jsem do toho víčka udělal díry, čímž jsem ho znehodnotil (stejnak nevím, proč díry, asi aby se mi to seno neutopilo/neudusilo) a tudíž je to k vyhození. No, prostě jsem chtěl říct, jestli tam zejtra ty malý spermie nebudou, bude mi to líto.

neděle 27. září 2009

Papež


Co to jako je? Děláte si ze mě prdel? Takhle vypadá zpravodajství. Včera v rádiu třeba: "Papež přiletěl, je v restauraci a dal si kuře na několik způsobů." No a tak co jako? Koho. To. Zajímá? To je nějaká důležitá zpráva?

On si sem prostě přiletí, mává rukama, rozdává moudra. Odletí. K čemu ten člověk je? Co významnýho udělal? Co přesně za minulej měsíc udělal? Co změnil? Církev je mašina na peníze. Je mi jedno, jestli je někdo věřící nebo není, ale já nejsem a nikdy nebudu. Naprosto odmítám tu myšlenku už jen z důvodu, že nechápu význam církve. Káže vodu, pije vínu. Dává lidem nějakej cíl, kam se upnout. Klid v duši. To je moc krásný. "Milujte se, žijte z mála." Na to bych asi odpověděl: "Tak se sakra vystěhuj z Vatikánu do Peru a živ se oplatkem a vínem, když ti to stačí." Úplně mě rozčiluje, jak se z toho všeho dělá takový divadlo. Štavlo mě to, i když tu byl Obama. Ale ten aspoň přijel za účelem, nějaký schůzky, jednání, blabla. Papež přiletí, dá si kuře na několik způsobí a jde mluvit do davu, aby se ukázal, že ještě nepotřebuje kapačky. Fakt ho nesnáším, nesnáším církev a nesnáším jejich bohatství, jejich nadutost a to, že dávaj lidem falešnou víru, že se stavěj přírodě a vědě, která má pravdu. Totálně mě to teď rozhodilo a posílám do Vatikánu jeden krásnej pozdrav. Moc! Moc! Chtěj moc! Chtěj prachy! A dělaj z lidí idioty! Ovce. I kdyby byl nějakej Dan Brown největší lhář světa, stejně mu budu věřit. Protože jeho lžím se dá aspoň věřit.

Jděte s papežem do háje, nechte ho hnít doma a ať se do nás laskavě nesere.

FM [70%]

Chcete nový britský seriál s britským humorem, britskými (noo) herci a britskou hudbou, odehrávající se v Británii? Kdybych nejmenoval tu hudbu, mohli byste si stáhnout IT Crowd a udělat jen dobře. V tomhle případě ale volba padá na nový šestidílný seriál, který má s IT Crowd nemálo společného.

Kromě všeho, co můžeme nazvat britským jde také o hlavního herce Chri
se O'Dowda - DJ Lindsay Carol -, 20ti minutových šest dílů (a zase IT) a rádiové prostředí se dvěma muži a jednou ženou. A ta jim vládne (což se o IT Jen říct nedalo).

Každý díl vypadá asi takto:
Lindsay se snaží dostat ženu, jenže je to ňouma a pokazí, co se dá. Rádiový kolega Dom má zase problémy s pitím a píchá mámy svých kamarádů. Jane zase nabíjí koho může a jako jediná z těch tří se nejvíce (asi na 376 m) přiblížila slovnímu spojení "as normal as possible". A k těmto třem přátelům se každý díl přidává jedna známá kapela a jejich krátký hudební výstup ON AIR. A do toho řada komických situací.

Známí The Wombats (200ka), Ladyhawke (200ka, navíc je to krásná holka!!!), The Subways (!), Sway (to myslím byli ti cvoci s ptákama), Guillemtos (nebo s těma ptákama byli tihle?) a The Charlatants (zněli dobře). ČSFD také zmiňuje, že se tam mihnou nějaké ty hvězdy jen na pár minut, ale beztak by vám to nic neřeklo, protože já půlku (přesněji 3) z těch interpretů vůbec neznám, takže tamti neznámí nemaj šanci.

Nápad je to dobrý. Herci jsou taky dobří. Vtipy jsou někdy perfektní! Absence umělého smíchu tomu dodává kapku vážnosti, která se tam ale vůbec nehodí a proto na tom seriál dost ztrácí. Jako oddychovka na jeden večer to naprosto stačí, pak si pustíte buď hodně dobrou komedii anebo hodně psycho film. FM. Forever <=> Music.

pátek 25. září 2009

EDNA.cz proudly presents: Flasforward

A je to tady! Nový seriál Flashforward stanice ABC vstoupil do první sezóny a edna byla při tom. Ještě, aby nebyla. A tak tu máme v řadě další web pod ednovskými křídly. http://edna.cz/flashforward. Ačkoliv se vám může zdát (to ale asi těžko) stránka poněkud "prázdná", věřte, že se na webu velice svědomitě pracuje a pokud se i vy stanete fanoušky tohoto seriálu, který má údajně nahradit kult LOST. Zatím všemi chválený pilotní díl by tomu mohl nasvědčovat. Samozřejmě se můžete zapojit do již zapálené diskuze na fóru a očekávejte v brzké době také titulky. A proto zůstaňte naladěni a věrni edně. Další překvápko se chystá už příští týden. A tentokrát náhledneme pod pokličku chlastu, sexu a umělců.

"Vy nemusíte, edna může."

čtvrtek 24. září 2009

Zločin týdne

Rád bych na vás vyzkoušel jeden pokus. Zkuste vstoupit na stránku http://bagruj.cz. Jen to zkuste. Určitě jste byli velice mile překvapeni. Bagruj neexistuje. Spojilo se s ulož.to. Ulož.to, snad nejhorší český uložiště dat, kde jedno album stahujete čtrnáct dní, pokud vane příznivý vánek. Účty převedeny nebyly a proto můj bagruj login prostě "není". A s ním i moje soubory. Sakra, tohle je nějaký jednání? Polibte mi prdel, seru na vás, sbohem. Ulož.to smrdí, páchne a doufám, že se jednou rozloží na atomy a vítr ho odnese do Somálska. Hrozně mu to přeju. A navíc mi nějakej sráč ukrad atlas. Pravděpodobně. Takže abych si kupoval novej. Nesnáším zloděje a všechnu tuhle pakáž. Až ho potkám, rozbiju mu tlamu. Myslím to vážně.

Soubory nesmazali, ale nikam jsem si adresy neukládal, jen jednu jsem zrovna měl po ruce. Ta sice funguje, ale o ostatní jsem přišel. Takovou podpásovku jsem nečekal. A stejnak, kdo by to z ulož.to stahoval? Jdu si najít nějakou jinou skládku.

A ještě umřela Ljuba Štíplová. Můj život ztratil smysl. Bez atlasu, bagruj a Ljuby už to nikdy nebude ono.

středa 23. září 2009

EDNA.cz proudly presents: Fringe

A už je to zase tady. Týden se s týdnem sešel a po prvotních kouscích True Blood a Dexter si edna.cz vzala na paškál i Fringe. http://edna.cz/fringe. Seznam se nám pomalu rozrůstá a já doufám, že i tento web se vám všem bude líbit. Ať už obsahově (nabízí prakticky to samé, jako weby předchozí, takže popisy epizod, postav, profily herců, fórum, titulkovou sekci, ... ovšem i přesto zde naleznete plno novinek, kterými se ostatní weby nezaobírají), či s přikladeným důrazem na grafické zpracování. Všechno se, jak už je zvykem, drží na vysoké úrovni. Jestli jsme se vám právě trefili do noty, jsme rádi. Pokud stále na svůj oblíbený seriál čekáte, nezoufejte. I vy se dočkáte. A malý spoiler pro příští týden: "Který seriál má v září premiéru?"

sobota 19. září 2009

Vzhůru do oblak [100%]

Pixar žije, je to jasný. A Pixar je můj animovanej Buddha. Takovej Síddhatra Gautama kreslenejch tučňáků. V případě tohoto filmu jsem o něm dost zapochyboval a zradil svou víru. Někdo ale musí nevěřící Tomáše napravovat.

Bětka mě vytáhla na film (sliboval jsem jí to už rok, bylo na čase) a z výběru, co hrají ve Špalku, nakonec vyplynulo, že na ten animák s úplně debilním a nicneříkajícím trailerem. Proč bych zrovna měl na tohle chodit do kina? Všeobecný hype mě ale převálcoval. A tak jsem vyrazil.

Čekalo mě něco neskutečného. Už u úvodního minianimáku o čápech a mracích jsem brečel smíchy. To ještě brečelo publikum s náma. U filmu jsem pak ale úplně chvílem chcípal a s Bětkou jsme se řezali na celej sál. A to mě strašně sralo, že se tam vlastně smějem úplně sami. Je jasný, že děti to nemohly chápat, pro ně tam pak byl takový ty "Charlie Chaplin komický situace", takže humor byl určen spíš dospělým. Ti ale přizdisráčsky seděli v sedačkách, občas se uchechtli (ten pán vedle nás, ten byl asi nejživější, navíc jeho malej syn to dobře komentoval, protože byl malej, naivní a vtipnej, což zase přišlo vtipný nám, velkem a částečně bez iluzí), ale jinak normálně drželi se svejma ratolestma za jeden provaz. Asi nechtěli ztratit důstojnost.

Na to jsme my dva srali. Do kina jsem se přišli bavit a ne se zajímat o to, co si o mě lidi v tmavým sále myslí. Nikdy je už neuvidím. A ani je nepoznám, stejnak jim nejde vidět do ksichtu. Tak proč to řešit? Taky jsme to neřešili a prostě se tam chlámali. Perfektní příběh, perfektní vtipy, perfektní hlášky, perfektní dabing, perfektní joy!

Komu tenhle animák ujde, je blbec. Dlouho jsem se tak nenasmál. A nekoukl na životní příběh. A nenasmál.

Nevěřící Tomáš. Příště mu zavřete hubu. Tahle zkouška víry za to stála.

čtvrtek 17. září 2009

I'm sorry, officer

Tak a je tu konečně nějaká pořádná kauza k nafouknutí. Šťavnatý problémek, slaďoučká malina, křehký dezert. Nebylo by na škodu to trošku "mediálně" rozblemtat.

Sin City Bučovice je fakt pověstný svou den co den se zvyšující kriminalitou. Děvky, pasáci, herák a obchod s lidmi. Je to tak, v Bučovicích nikdy nejste v bezpečí. Už ve školních škamnách se totiž rodí mladí kriminálníci, kteří denně sbírají pokuty stejně jako červené puntíky za zapomenutý úkol. S gymnazisty to jde od desíti k pěti. Mějte se na pozoru. Do centra města už jedině s pepřákem a paralyzérem.

Co je tomu příčinou? Představte si sami sebe, jak jdete v sedm ráno rozespalí do školy a ve tři odpoledne rozespalí ze školy. Pro většinu z vás to asi ani moc těžké nebude. Představte si, že z vlakáče, stejně jako z autobusáku, se můžete vydat na gymnázium dvěma směry. Kvůli své strategické poloze většina z vás zvolí variantu "zadem", nikoli "přes náměstí, karlovu pekárnu a drlíka", kde se logicky zdržíte. Vy totiž do školy spěcháte.

A teď si vemte, že stejně jako já už šest let chodíte do/ze školy zadními vraty a nikdo nemám problém s tím, že nepoužijete chodník (cca. o pět metrů chůze dál), ale jednoduše si to štrádujete po silnici, kde projede tak deset aut za den. Prostě je to taková bučovická dé jednička. Šest let to nikoho absolutně nedrbe (pro anglicky mluvící: nobody gives a shit), letos je to ale jiný. Bučovice přešly velkou silniční přestavbou. Spravili silnici, přihodili semafory. Všechno je teď pomalejší. Semafory jsou i cestou ke škole. Když teda vemete tu zlatou zadní cestu. Jsou to hrozně fajn semafory. Stojí jich tam pět a žádný nefunguje. To je naštěstí plus, komu by se chtělo čekat?

Kámen úrazu ovšem nastane, když nepřejdete přes druhý přechod (těch pět metrů chůze), ale hned za cyklosportem si to střihnete doleva a šlapete napůl po asfaltu, napůl do obrubníku. Šest let nobody gave a shit. Letos tam stojej cajti a vybíraj pokuty. A teď kde je spravedlnost, že?

Musím uznat, že tam stáli už trochu dřív a říkali: "A od zítřka budete všichni chodit po chodníku, jasný?" Všichni kývali hlavama, jakože "jo", ale mysleli si něco o prdeli. Konkrétně mně to řekli dvakrát. Pak se rozneslo, že "oni se fakt posrali a dávaj pokuty normálně!" a proto jsem radši zvolil o deset metrů delší chodníkovou možnost. Dvakrát nás pak upozornili ve škole. Všeobecný hoax oproti očekávání ale nikoho naprosto nezajímá a většina ještě chodí po silnici.

Dneska ráno jsem koukal, jak si jeden pan fousatý policista zastavil tři prváky a že jako budou platit. Ale protože strážník měl dobré srdce, tři viníky propustil ze své perníkové chaloupky. Asi se jim oddychlo, cestou do školy jsem je slyšel, jak jeden říká "stojej tady, místo aby řešili podstatný věci, fakt bych mu dal po hubě". Ten kluk byl dvakrát menší, kdyby mu chtěl dát po hubě, musely by ho ty dvě holky, co s nima šel, vysadit na ramena a ještě si stoupnout na chůdy. Ve škole se zase rozneslo plno zpráv, jak dávaj pokuty. A přece se najde takových dvacet lidí, kteří na to hážou bobek a fakt jdou po tý silnici.

Pro tyhle voly bych měl vzkaz, že jsou volové a ať si sakra nestěžujou, můžou si za to sami! Muži v uniformách aspoň měli tu slušnost, že to oznámili dopředu. Tak sarka držte hubu a plaťte. V opačným případě buďte rádi, že jste nemuseli cvakat.

Jenže ona je tu i druhá strana mince. Jak moc je to ubohý, kasovat děti! Ony si nevydělávaj, víte? Teď si vemte, že zaplatíte stovku, pětistovku, osm set, litr (informace jsou různé, kde je pravda?) a nikde si ty prachy nevyděláte. Nejste výdělečně činní a za takovej sranec, jako je chození po silnici (po levé straně, připomínám) vás sejmou. Pokutu těm, co si na to můžou vydělat, ne těm, co jsou rádi, že maj na svačinu. Je to svinstvo. Sere mě to, jako mě sralo třicet korun u doktora. Dítě si bude platit za vyšetření, to si radši natrhám kopřivy a udělám si z toho čaj.

Osobně se i přikláním k verzi, ve které páni policisté za den musí rozdat určitý počet pokut. (Ona je to - v určité pozměněné formulaci - opravdu pravda, údajně se jim to jinak strhává z platu). Pak se nedivte, že je baví obírat o úspory děcka. Hledaj si vrtochy, našli zlatej důl. Proč by tam chvíli nepostáli. Ne, nemají nic lepšího na práci, opravdu ne.

Teď ovšem, kde hledat pravdu? Nařknout flojdy, že jsou to hovada, když patnáctiletejm dětem (který si o sobě samozřejmě myslí, že jsou dospělí, to je jasný, jenže po pokutě už jsou všichni zase honem děti, pokrytci tupí) - zdůrazňuji dětem - napařej pokutu, že se z toho svět zatočí (dneska si odchytli tak dvacet lidí, ti v dešti stáli hezky v řadě a ne, že by to šlo zrovna rychle, docela si je páni strážníci vychutnávali, pranýř lidu, odstrašující případ), to by samozřejmě šlo.

Jestli je ale nějakej takovej zákon (jakože asi je), kterej ti prostě říká, abys po tom chodníku šel, musí se dodržovat. Upozorněni jsme byli několikrát, nedodržujeme to. Stálo by za to si to přebrat po svým. Oni nedělaj nic protiprávního, my zjevně jo. Že je to sviňárna, na to se teď nehledí.

Jestli si za provokaci zaplatíte, enjoy. Jestli radši ustoupíte - o pět metrů dál a zase zpátky - vyjdete z toho líp. Ono je to za chvíli přestane bavit a najdou si jiný útočiště. Třeba pak začnou konečně řešit opravdovou kriminalitu (tenhle byl dobrej, žejo?).

Za chyby se platí. Doslova.

To jsem to ale nafouknul. Mňam.

UPDATE: Díky Pokymu: chodec musí užít přednostně chodníku nebo stezky pro chodce.. Levé krajnice a není-li to možné, pak levého okraje vozovky užije chodec tam, kde není chodník nebo je neschůdný.

úterý 15. září 2009

Nenávist

a láska. Láska je píča. Měli byste to vědět.

EDNA.cz proudly presents: Dexter

Před týdnem jsem vám všem hrdě představoval první seriálový web o True Blood z řad EDNA.cz. Protože jsem hrozně zlej (self)promista, nemůžu vás ochudit ani o tento seriálový (webový) skvost: edna.cz/dexter, to je místo, kde hledat vše, co potřebujete. Kromě základních informací o seriálu, popisů epizod, profilů postav či herců na vás čekají nové spoilery, galerie vymazlených wallpaperů a perfektních videí. Mimoto se můžete dovědět, z čeho vlastně vzešel nápad, natočit tento špičkový seriál, jak dobrý/špatný je soundtrack, případně co se děje v zákulisí vývojářských firem pro mobilní java hráče. V přípravě je však řada dalších článků, které (surprise!) jinde nenajdete. A proto byste měli na nový web o Dexovi mrknout. A taky kvůli tomu, že mě máte hrozně rádi.

neděle 13. září 2009

První stovka pokořena

Náš závod za hudební debarbaraci nabírá obrátek. S Flufem a Gůdym úspěšně "koříme" a boříme další a další alba (Gůdy má trošku zpoždění) a úspěšně překračujeme v pořadí sté album (Fluf se malinko loudá). Netřeba skrývat, že jsem většinu dosavadního závodu nasadil tempo, vysokou laťku (až tak vysoká nebyla, jak si ještě povíme) a úspěšně se dral hudebními počiny a se svou mačetou jsem se tím pralesem tónin prosekával jako pravý Musicana Jones. Každé správné dobrodružství musí mít konec, tentokráte v podobně artefaktu #1, který je tak tajemný, že sám nevím, po čem vlastně takovou dobu pasu. A každé správné dobrodružství musí vypadat skvěle na plátně a nesmí mu chybět akce. Hlavní hrdina hraje příběhového hop-tropáka a prosekává si cestu stylem "život je jako horská dráha" (nejodpornější věta, která kdy byla zapsána do hliněných destiček) a každý zásek něco stojí. Krátce zrekapituluju svoji dosavadní "džerny" a její stěžejní body.

Žebříček končí (začíná) chytlavými The Wombats - A Guide to Love, Loss & Desperation. První zklamání přináší Madonna - Music (#197). Hodnocení nad osmdesát procent získavají Test Icicles - For Screening Purposes Only (#193) a taky Nelly Furtado - Loose (#192). Na místě #189 se setkávám již poněkolikáté s Enter Shikari - Take to the Skies, kteří jsou opravdu bezkonkurenční a dostávají historicky první stovku. Zatím skoro nejhorším zážitkem se stávájí (velice nečekaně) mí veleoblíbení Korn - Untouchables (#183). Můžou být rádi za 10%, co jsem jim nasázel. Udělal jsem to pro to, že jse většinu alba asi ani neslyšel, "hudbu" přehlušilo moje intezivní zvracení. Rychle si ale spravuju chuť na Cocorosie - Noah's Arc (#182). Je vidět, že je černá a bílá, přilehlá a odvrácená strana světa, stejnětak hrozná a skvělá hudba.

Přesouvám se k největší blitce co světlo dvoustovky spatřila: The Koop - Waltz for Koop (#177, 5%) . V seznamu není místo pro takové kapely, rychle s nima pryč. Kvalita hudby upadá, jediným zážitkem jsou Hooverphonic - The Magnificient Tree (#174), ovšem až na pozici #170 nacházím skvost jménem Fratellis - Costello Music se stoprocentním nasazením do mého playlistu. A pak to jede!

Možná si na to pamatujete, už jsem vás s tím obtěžoval. Když to vezmu ve zkratce (protože na ten odkaz si fakt klikněte, tam je to všecko), tak řeknu jen tohle:

I (heart) Razorlight - Up All Nihgt, Pendulum - In Silico, Kid Loco - Kill Your Darlings, Sunshine Underground - Raise the Alarm, Just Jack - Overtones, Get Cape. Wear Cape. Fly - The Chronicles of a Bohemian Teenager a... a.... a..... a..... STEREOPHONICS - Just Enough Eduacation to Perform. F:lter si tímhle nasbíral plusový body do zásoby. Neradujte se, však on je zase ztratí.

Ztratí je právě teď, protože mě nutí poslouchat Miss Kitten - First Album (stále platí, že je to snad i jejich Last Album) a vůbec se styl hudby přenáší do dance-electro-disco-trisco žánru. Je mi do breku. Přes soundtrackovou top5 to kline k Hadouken! (#152) a dalším 100%. Zazáří i U2 - All that you can't left behind (#146) a Panic! at the Disco - A Fever You Can't Sweat Out (#144), oboje s bodovým ohodnocením sto. Až po #122 The Flaming Lips - Yoshimi Battles the Pink Robots to není nijak ohromné, výborná je i Pink - Missundaztood na příčce pod Flaming Lips.

Peaches - Teaches of Peaches. #120. U téhle blitky mě Fluf předbíhá a já pochopil, že tohle je závod! Vypiju redbulla, kopnu do sebe tři kávy a jedu. Zastavím se teprve u Snow Patrol - Final Straw (!!!) a stovku zakončím:

Placebo - Sleeping With Ghosts. Nemohli vybrat líp.

A co mě čeká teď? Jaké nepřátele musím srazit k zemi? Kdo mi naopak nastaví pomocnou lijánu, abych se snáze přehoupnul na druhý břeh a nenarazil na krokodýly The Koop, kteří na mě mají pifku? Vezme si Esmeralda pohledného Josého? A co na to všechno Saskia Burešová? Octnu se díky tomu jednou v Kalendáriu?

Kompletní žebříček najdete na mém last.fm žurnálu:

čtvrtek 10. září 2009

EDNA.cz proudly presents: True Blood

Jako jeden z pomocných tvůrců (částečně obsahu) zbrusu nového webu o seriálu True Blood (finišuje druhá sezóna). Show s upírskou tématikou si našla fanoušky po celém světě a vám by tento globální hit také neměl ujít. http://edna.cz/true-blood/, jak už je z názvu patrné, se skrývá pod křídly mateřské edny , která právě změnila design a rozhodně stojí za to ji navštívit. Na webu naleznete veškeré základní informace, co se týče popisu postav, samotných epizod, krátké životopisy herců. Nechybí ani titulky, videa či volně stažitelné wallpapery. Na dotazy ohledně seriálu je také připraveno fórum. Myslím, že web na jedničku splňuje "back to basics" a "wanna something more?" filozofii a byl by blbec ten, kdo nenavštívil by ednu už tento den. Zítra tam jděte taky. Jděte tam i pozítří. Choďte tam každý pondělí. Protože každý pondělí bude nahozena jedna novinka. A vám se URČITĚ bude líbit. Aspoň jedna z nich. Vlastně tam choďte furt. Nepřijdete zkrátka.

úterý 8. září 2009

Už zase skáču přes kaluže

Pevně věřím, že nejde o prázdné poblouznění.

Jsem unaven svým životem. Omezím určitý činnosti. Míň netování. Víc sportu. Naučil jsem se hrozně dobrej trik se svým břichem a je to fakticky vtipný, ale i když to vyvolá salvu smíchu, je na tom to blbý, že se tím vlastně sám ztrapňuju. Což zrovna nechci. Je fajn, udělat si sám ze sebe srandu. Ale prostě ne.

Proto jsem se dal trošku na ten sport. Tělesnou aktivitu. Není to sex, hned pro úvod. Teď jsem se třeba vrátil z lesa, když jsem s kamarádkou běhal. Fakt. Já běhal! Sice mi to málem urvalo plíce a způsobilo krvácení do mozku, ale běhal jsem. A jelikož jsme si řekli, že čtyřikrát do týdne, tak to bude záhul. Navíc každou středu budu chodit plavat. To fakt budu, to už mám jasný z minulýho roku. K tomu je v pátek volejbal. Taky nějakej ten "pohyb". A úterní taneční, to bude taky maso. Sem tam si udělám nějakej ten klik, shyb, sedleh, palačinku a chleba s rybím tukem a hned bude líp.

Váš blogger se prostě rozhodl, že na svý zbrusunový (ještě neexistující) sexy tělo bude získávat nové čtenářku. Tak se mu neposmívejte, ale přejte mu to. A držte palce.

pondělí 7. září 2009

Kolik řečí znáš, tolik tě to volných hodin stojí

Minulej rok jsem toho očividně neměl vůbec dost a tak jsem si na konci školy řekl: "Každá položka v životopise se počítá, chlape." Proto jsem se nejenom, že upsal ďáblu a dal si další rok ZAVu - psaní všemi deseti -, abych si z toho moh udělat státnice (to si do toho životopisu taky napíšu, jestli si ty státnice udělám), ale taky jsem svěřil svou duši lidem, kteří vymýšlej rozvrh na každý rok. A aby toho nebylo málo, připsal jsem si i ruštinu (Kat těbja zavut?) a šmahem vyřešil velice silné dilemátko, a sice jestli si mám ostrouhat tužku,
nabrousit kružítko, přeměřit pravítka a vrhnout se do spárů deskri-wtf?-ptivní geometrie, anebo se učit jako Honza latinsky (Sudkulatý, rystupije, tojekára, tentoryje). To jsem ale vůbec nemoh vědět, jak se mi to vymstí. Vlastně moh, ale kdo by se nad takovou banalitkou pozastavoval?

Před začátkem školního roku jsem na webu naší školy vyštrachal rozvrh:


Vyplývá z něj jen jedno. Povinná školní výbava je kromě učebnic i spacák a stan, protože se ze školy nehnu. Od sedmi do tří, no není to super? V úterý pak taneční, ve středu plavání, v pátek volejbal.

Co mě ale zajímá ze všeho nejvíc, jsou již zmíněné cizí jazyky. Už teď jsem měl problém, když jsem do angliny tahal anglický slovíčka a ve fránině jsem si skládal anglický věty (mimochodem, jsem asi na to "franštinu" úplně vygumovanejm, musím se do toho zas dostat) z jednoho prostého důvodu - když mě potkáte na ulici a řeknete mi: "Héééj, iHyi, řekni něco francouzsky," odpovívám vám "Je susi malade." To jest, že jsem nemocný. Tahle věta je prostě naprostý základ mé francouzštiny, na kterém všechno stavím, minulé i budoucí časy, číslovky a předložky.

Očividně jsem musel něco kouřit - a já pořád tvrdím, že do těch školních obědů něco dávaj -, když jsem se na tu ruštinu napsal. Sice je to celkem sranda. Azbuku píšu jak v první třídě, umím jednu větu a celkově je to magořina. Latina je zase beton a slovíčka nejsou tak těžký, obzvlášť, když přijde profesorka a řekne "Sedéte", což znamená "posaďte se". Jestli jsem měl problémy skloubit fráninu a anglinu, tak odkrojit od toho ruštinu s latinou, to bude těžkej problém. Jestli ze mě někdy vypadne věta Egó like mon sabaka, je něco špatně. Anebo je mi špatně.

Je suis malade.

čtvrtek 3. září 2009

III. Sestřička

aneb iHyi na cestě Michala Viewegha (link)

Ani s druhou kapitolou mi to nevyšlo, ale já se nevzdávám a stále se budu snažit zabojovat! Třeba to jednou vyjde. Můžete mi držet palce. A u toho si přečíst novou, třetí, kapitolu. Jmenuje se Sestřička. A jestli čtete všechny kapitoly (hlavně ty vítězné) svědomitě, určitě vám je jasné, o koho jde. Anebo snad ne?

středa 2. září 2009

Musíme to opravit

Už je to rok, co jezdím do školy autobusem přes milion oklik, protože na trase tady-tam se opravuje silnice. A už je to rok, co mě fascinuje jedna informační tabule. A vzhledem k tomu, že se to dělá už rok (možná to budou i dva roky, nejsem si jistý, ale sázel bych na to), tak je to cedule značně příznačná. Dneska jsem vám to konečně vyfotil, i když jen z mobilu. A z autobusu. Ten v době focení jel.

(všimněte si hlavně toho smajlíka)