Baví mě lidi pobuřovat

Možná proto si teď říkám, že když jsem to původně nechtěl zveřejňovat, mohl bych to udělat právě v tuhle chvíli. It's coming...

Jsem svoje nemocná duše. Poslouchám sám sebe a bojuji proti sobě samému. Na jedné straně emoce, na druhé okolní svět. Chci všem něco sdělit. Dokážu to ale? Můžu vůbec kdy zvítězit? Vždyť sám sobě - v jeden a ten samý moment - radím křičet a zároveň mlčet navždy.

Jsem Tyler Durden. Vlastně chci být Tyler Durden. Bouřím se proti společnosti. Abych pochopil sám sebe, musím se zničit. Odpoutat se od svého těla, pochopit, že pokud si sáhnu na dno, je to vlastně to nejlepší, co mě v životě může potkat. Když ztratím všechno a nemám nic – můžu mít cokoliv. Nemusím se řídit zákony, společenskými zásadami, výstražnými znameními. V této chvíli jsem nejvíce člověkem, jak jen bych kdy mohl být. Pronikl jsem ke svým pudům, nehledím na mrtvoly. Burcuji svět, vyprošťuji jej z jeho vlastní utkané pasti. Jsem Tyler Durden. Jsem každý z vás.

Jsem občan Pompejí. Toužíval jsem kdysi mluvit k lidem a být k nim upřímný. Nebýt spravedlivý. Jen upřímný. Míval jsem přátele a silné postavení. Míval jsem svou tógu potřísněnou krví svých nepřátel. Míval jsem moc. Chtěl jsem ji využít. Jsem občan Pompejí. Pasivně bojuji za svobodu.

Jsem Vesuv. Občan Pompejí už nikdy nepromluví. Chtěl. Ale nestihl to. Rukama si zakrývá svou popelavou tvář, svůj výraz zděšení a paniky. Z posledních slov křičí svou pravdu. Nikdo ho neslyší. Jsem Vesuv. Zasypu vás všechny.

Jsem Munchův Výkřik. Jsem plný abstraktních, nepopsatelných pocitů. Křičím je tiše na vše živé. Křičím a přitom mlčím. Chci se zbavit všeho, co mi leží na srdci. Kdybych měl právě teď zemřít, kdyby měla právě teď přijít moje poslední minuta, netoužil bych po ničem jiném, než se zbavit sžírající pravdy. Než nechat příkře vyplynout své myšlenky ven. Rozhlásit je všude. Být alespoň na minutu svobodný. Jsem Munchův Výkřik. Svazuji sám sebe.

Jsem titan. Ležím ve IV. B skupině. Jsem hojně zastoupený v zemské kůře. Jsem poměrně tvrdý a mimořádně odolný vůči korozi. Moje atomové číslo je 22. Sečtěte cifry. Jsem mimořádně chemicky stálý. Moje hustota je 4,5 g/cm3. Možná ze mě vyrobili vaše hodinky. Jsem titan. Odpočítávám si svůj čas.

Jsem krůpěj potu. Jsem derivát dlouhotrvající války odehrávající se v mém těle. Jakmile proniknu za hranici pokožky, jsem tak slabý, že nedokážu říct ani slovo. Stékám pomalu dolů. Mizím v zatracenu. Ačkoliv chci mluvit, fyzikální zákony mi to nedovolí. Jsem krůpěj potu. Zbavuji tělo horkosti.

Jsem romantický autor. Paradoxní zoufalství, které plyne z malicherností. Lehce podléhám okolnostem. Řeším problémy, které řešit nepotřebuji. Rozčiluji se zbytečně. Nemám pádný důvod ke svému chování. Ve skutečnosti se jen bojím sám sebe. Jsem rozervaný. Vím, co je špatné i co naopak není. Bojuji sám se sebou. Proti všem. Jsem romantický autor. Lásku prožívám příliš intenzivně.

Jsem citace. And I don’t want the world to see me, cause I don’t think that they’d understand. When everything’s made to be broken, I just want you to know who I am. Jsem citace. Goo Goo Dolls – Iris.

Jsem Řím, zapálený Neronovou láskou.

Jsem úsměv pokrytce, který uvnitř pláče.

Jsem svoje nemocná duše. Poslouchám sám sebe a bojuji proti sobě samému. Na jedné straně emoce, na druhé okolní svět. Chci všem něco sdělit. Dokážu to ale? Můžu vůbec kdy zvítězit? Vždyť sám sobě - v jeden a ten samý moment - radím křičet a zároveň mlčet navždy.

Můžu? Můžu?

Můžu.

Jsem si tím jistý.