RFP 2010: Druhý konečně hudební den (4/5)

Jelikož minule jsem tomu moc nedal, cítil jsem nutkání, že když už jsem dostal na Vánoce lístek za tisíc korun českých, měl bych si těch kapel vážit a navštívit co nejvíc z těch, které jsem si našel na netu, líbili se mi a bylo by více než možné rozšířit si obzory. A tak zatímco ostatní zůstali v kempu, šli se koupat anebo prostě jenom leželi na karimatkách a dekách a zírali na nebe, já svůj den začal ve dvě hodiny na t-music stage.

Werner Krauss [80%] - Zůstal jsem sice na prvních třech písních, které zahráli, a udiveně jsem koukal. Nejprve na kluky z té německé bandy, která se zase řadí pod značku "indie" a "alternativní", kam se vetřou všechny kapely, které hrají šílenosti a neví, kam jinam svoji hudbu šoupnout. Jejich jediný štěstí je, že lidi bude asi vždycky přitahovat indie a alternativno, takže ve finále je z toho jenom plná škála nepřeberných ztroskotanců, jejichž existence by raději měla zůstat opomenuta. Není to ovšem případ Werne Krauss. Ti jsou v něčem tak skvěle nápadití a znějí slibně. Vydají tři hitovky, objeví se na německým MTV a Vivě, kde propadnou, ale všimnou si jich lidi a do pěti let jsou to noví The Kooks zpoza železné opony.

Eddie Stoilow [40%] - Kvůli těmhle českým "jsme noví Chinaski a jedeme s nima na turné, takže si nás važte" jsem úplně zbytečně odešel z koncertu Werner Krauss, protože se navzájem kryli. Zahráli jednu hitovku, na kterou mě musel Fluf upozornit, že je to hitovka, ta jediná byla dobrá, ale všechno to dokola byla nuda, nuda, šeď, šeď.

Johnny Said the Number [60%] - Na R&P stage se letos mělo údajně urodit. Na myspace a bandzone jsem vystopoval snad milion kapel, na které jsem chtěl jít a rozhodně je slyšet. Většina z nich ale zklamala. V Alexisonfire jsem slyšel právě ono zatrápené "indie", na živo to byl snad nějakej "hard-rock-punk" nebo co já vím, každopádně se mi to nelíbilo. Stejně jako Tricky, Eddie Stoilow a později i další kapely, musím i Johnnyho zařadit mezi ty, kteří zní lépe přes internet, než-li na živo. Škoda, věřil jsem jim.

No Heroes [70%] - Čekat na tenhle počin půl hodiny na trávě před R&P stage se mi vyplatilo a tak znuděnost z Jonnyho vystřídalo malé nefalšované nadšeníčko (ale opravdu jenom malé) a No Heroes zahráli parádně.

Disco Ensemble [80%] - Poslechl jsem si je jenom z dálky, se všema jsme seděli na kopci a pili svá piva. Musím si je co nejrychleji stáhnout. Přidal se k nám i Fluf a s tím jsem pak zůstal i po koncertě. Zatímco jsme se nalívali staropramenem, vydali jsme se hledat uživatelku dj.kajda, která prý čekala někde v první řadě. Protože jsme ale ještě neměly ty správně nacucané alkoholové koule, nezačali jsme hledat kajdu nahlas, ale jenom tak očima jsem tipovali, která by to tak mohla být. Mezitím jsme se pořád jenom smáli, pili a z dálky vypadali jak pandy pářící se přes mříže. Musela to zachránit Marťaska a Fiksu Pojka, aby nás od sebe odtrhli a Fluf pak mohl pít sám, zatímco já střízlivěl. Původně jsme teda čekali, až na t-music zahraje Jello Biafra, o kterém Fluf mluvil jako "tyvole, až dojedeš s fesťáku a lidi se tě budou ptát, na čem jsi byl a ty jim řekneš, že na Jellovi, tak budou říkat: 'Tyvole! tys byl na Jellovi? Mě poser!' a budou závidět", jenomže já o to vůbec nestál a radši šel pryč.

Aneta Langerová [x%] - Kvůli téhle dámě jsem opustil natěšenou t-music stage a vydal se do prvních řad Evropa2 stage. Těch šest piv ale bylo poznat a já v první řadě usnul. Když jsem si to uvědomil a probral se, radši jsem rychle odkráčel pryč. Takže z Anety si pamatuju dvě první písničky, který byly dobrý, ale na svůj nejoblíbenější song V bezvětří jsem si radši nepočkal, Aneta by asi nebyla ráda, kdyby se musela dívat na spícího iHyiho.

Juliette Lewis [80%] - Energická dáma, která nemá smlouvu s ďáblem, takže jí na koncertě pršelo a já byl proto zavřenej v t-music sky a s ostatníma hrál fotbálek a poslouchal jenom z dálky.

Muse [80%] - Nejvíc hype, nejvíc lidí, nejvíc pseudofanoušků na centimetr čtvereční a já byl jeden z nich. Asi jsem svině, že se vždycky nějak nacpu dopředu na největší kapelu a pak tam zůstanu a nechám za sebou stát třeba holku, která je ještě menší než já, očividně je tímhle zázrakem úplně posedlá a zřejmě přes ostatní nevidí a moje místo by ji určitě potěšilo, ale smůla, první řada je první řada. Nemůžu ani náhodou říct, že to byl špatnej koncert, jenže já fakt nerad, když je ta kapela chladná jak leden a odehraje si svou trošku a i se svýma šedesáti kamionama odtáhne pryč. Asi to můžu nazvat "Arctic Monkeys efektem" - hrajou skvěle, ale ne pro lidi. Když pak taková kapela vypadá, že ji to vůbec nebaví, nemůžou čekat, že jim snad budu ještě tleskat, to si prostě nezaslouží odezvu. I přesto byli ale právě jako Arctic Monkeys dost dobří. Škoda, že mi u stage pokáceli ten strom, kam jsem se minulej rok na Arcticy vydal posedět a něco vyfotit, letos bych tam taky zamířil. No a navíc, když neznáte žádný texty kapely, i přesto, že tu kapelu znáte, to si pak ten koncert taky moc neužijete. Takže ahoj, Muse, bylo to dobrý, ale už se nikdy neuvidíme.

Archive [70%] - Poslední dokalovací kapela. Koncert jsme strávili na kopci a já si zase uvědomil, že na netu jsem asi musel poslouchat úplně jiný Archive, protože tohle rozhodně znělo úplně jinak. I tak to ale nebylo vůbec špatný.

Southpaw [70%] - Na to, že jsou Češi, jsou vážně dobří. Angličtinu snad teda ještě vypilujou, ale minimálně zážitek to byl silnej. Zůstal jsem na nich s Tadem jako poslední z našeho klubu "nespi vůbec a chlastej až do rána", ale stejně jsem brzo odešel. Chtěl jsem vyspat...