V poslední době mám obrácenej režim. V noci žiju, ve dne spím. A proto není divu, že jsem náhle usnul dneska o dvou odpoledne. A vzbudil se o půl čtvrtý. Zdá se to jako chvíle, ale byl to nejdelší, nejhorší a nejzoufalejší sen, jakej se mi kdy zdál. Cítil jsem Bezmoc. A bylo to hrozný. Tady je neupravená zpráva ze skypu:
no tak se mi zdál nejhorší sen na světě
já jsem se z toho nemohl dostat
já jsem nevěděl, co je pravda a co je sen
protože jsem se nějak pohádal s taťkou
doopravdy
a teď najdednou jsem nevěděl, jestli se mi to třeba nezdá
zdálo se mi, že jsi u nás byla na prázdninách
a že najednou musíš odjet
tak já že teda jo a tys najednou byla pryč
a najednou ses objevila a já že tě zavezem na vlak
ty, že jo a čekala jsi na obrubníku až vyjede máma s autem
najednou přijeli nějací lidi
tys té paní řekla mami a já tam seděl asi deset minut a pak jsem se zděsil a šel se jim představit
(a mezitím mi furt probleskovalo, že chci vstát a že přemýšlím, jestli je to pravda, nebo ne)
tak jsem se představil a pak jsem začal vrávorat (to se mi stávalo vždycky, když jsem přemýšlel, jestli je to fakt pravda)
nakonec tys zase zmizela a já byl úplně mimo, nechápal jsem vůbec nic
ta paní co byla "tvoje máma" byla nějaká žena, co nás měla za tebou odvízt na vlak
a já šel k jejímu autu, nastoupila tam máma a já zas zavrávoral a spadl jsem tam
nakonec jsem se octnul v Brně a tys seděla na lavičce
já chtěl za tebou jít, ale furt jsem jaksi padal a nechápal
najednou jsem mluvil s mámou, otočil jsem se a pak zas zpátky a na tý lavce místo tebe seděla účetní od nás ze školy
paní Srnová
a máma řekla, že jedeš s ní, že hned dojdeš
ale tys nedošla
a já jsem se tam zoufale motal a nemoh se hnout a chtěl jsem se s tebou rozloučit
jenže tys tam nebyla a já tě nemoh najít, tak jsem tam začal na zemi brečet
vtom jsem se objevil u babičky
a chvíli si s ní povídal, to bylo takový "vyrovnaný"
ona šla najdnou telefonovat a mluvila se strejdou, že prej jejich babiččin pes je stíhanej za to, že ukousl nějaké kočce všechny nohy
a já byl naštvanej, že to není pravda, že přece jejich pes byl furt na zahradě
a pak mě to přestalo tam bavit a dostal jsem strach asi, ale nevím z čeho, asi, že jem tu kočku zabil já
a tak jsem zdrhal do kopce na zahradu
a čím jsem byl výš, tím mi to přišlo trapnější a navíc jsem těžknul a byl jako z železa
stával se ze mě robot
a pak jsem si všiml, že nemám svoje sandály
tak jsem zas utíkal dolů a babička furt telefonovala ale už končila a já nemoh najít druhou botu
a chtěl jsem zdrhnout, aby mě neviděla
najednou se otevřely dveře a vešel strejda a já ho zabil svou zbraní v robo ruce a otočil se a uviděl tu sandálu
a pak babička položila telefon a já jsem zdrhal a zas jsem byl na tom nádraží
a odjel vlak
a já furt ležel na zemi a bulel
Myslím, že si to ani neumíte představit, ale já za hodinu a půl prožil jeden z nejhorších zážitků ve svým životě. A ještě k tomu ve spánku. Ve spánku, ze kterýho jsem se nemohl dostat. Trpěl jsem. Tak snad jsem aspoň někoho spasil.
no tak se mi zdál nejhorší sen na světě
já jsem se z toho nemohl dostat
já jsem nevěděl, co je pravda a co je sen
protože jsem se nějak pohádal s taťkou
doopravdy
a teď najdednou jsem nevěděl, jestli se mi to třeba nezdá
zdálo se mi, že jsi u nás byla na prázdninách
a že najednou musíš odjet
tak já že teda jo a tys najednou byla pryč
a najednou ses objevila a já že tě zavezem na vlak
ty, že jo a čekala jsi na obrubníku až vyjede máma s autem
najednou přijeli nějací lidi
tys té paní řekla mami a já tam seděl asi deset minut a pak jsem se zděsil a šel se jim představit
(a mezitím mi furt probleskovalo, že chci vstát a že přemýšlím, jestli je to pravda, nebo ne)
tak jsem se představil a pak jsem začal vrávorat (to se mi stávalo vždycky, když jsem přemýšlel, jestli je to fakt pravda)
nakonec tys zase zmizela a já byl úplně mimo, nechápal jsem vůbec nic
ta paní co byla "tvoje máma" byla nějaká žena, co nás měla za tebou odvízt na vlak
a já šel k jejímu autu, nastoupila tam máma a já zas zavrávoral a spadl jsem tam
nakonec jsem se octnul v Brně a tys seděla na lavičce
já chtěl za tebou jít, ale furt jsem jaksi padal a nechápal
najednou jsem mluvil s mámou, otočil jsem se a pak zas zpátky a na tý lavce místo tebe seděla účetní od nás ze školy
paní Srnová
a máma řekla, že jedeš s ní, že hned dojdeš
ale tys nedošla
a já jsem se tam zoufale motal a nemoh se hnout a chtěl jsem se s tebou rozloučit
jenže tys tam nebyla a já tě nemoh najít, tak jsem tam začal na zemi brečet
vtom jsem se objevil u babičky
a chvíli si s ní povídal, to bylo takový "vyrovnaný"
ona šla najdnou telefonovat a mluvila se strejdou, že prej jejich babiččin pes je stíhanej za to, že ukousl nějaké kočce všechny nohy
a já byl naštvanej, že to není pravda, že přece jejich pes byl furt na zahradě
a pak mě to přestalo tam bavit a dostal jsem strach asi, ale nevím z čeho, asi, že jem tu kočku zabil já
a tak jsem zdrhal do kopce na zahradu
a čím jsem byl výš, tím mi to přišlo trapnější a navíc jsem těžknul a byl jako z železa
stával se ze mě robot
a pak jsem si všiml, že nemám svoje sandály
tak jsem zas utíkal dolů a babička furt telefonovala ale už končila a já nemoh najít druhou botu
a chtěl jsem zdrhnout, aby mě neviděla
najednou se otevřely dveře a vešel strejda a já ho zabil svou zbraní v robo ruce a otočil se a uviděl tu sandálu
a pak babička položila telefon a já jsem zdrhal a zas jsem byl na tom nádraží
a odjel vlak
a já furt ležel na zemi a bulel
Myslím, že si to ani neumíte představit, ale já za hodinu a půl prožil jeden z nejhorších zážitků ve svým životě. A ještě k tomu ve spánku. Ve spánku, ze kterýho jsem se nemohl dostat. Trpěl jsem. Tak snad jsem aspoň někoho spasil.
Žádné komentáře:
Okomentovat