Vždycky jsem si myslel, že nějaký libimseti, lide.cz a tak, že tohle všechno se mi prostě vyhne. Že se tomu já vyhnu a bude to lepší pro obě strany. Ale nakonec jsem se asi v říjnu minulýho roku registroval na facebook. Je hrozně blbý, že není podzim, protože bych moh použít tu krásnou větu "rok se s rokem sešel". Nicméně rok se s rokem teprve sejde, zatím se vše nachází ve fázi "vycházím z domu - co ty?" a já jsem pořád na facebooku. Dneska jsem pokořil stého přítele. A kupodivu jsem nefejkoval. Great! (Píšu sám sobě plusový body do rozpisky, třeba za to vyhraju fén, když to někam odešlu.) O tom to ale není, víte?
Stal jsem se na facebooku asi závislej. Či spíš už ani ne tak na FB samotném (testy už si nedělám a na podobný reklamní srandy jim už nikdy neskočím, parchantům), ale na hře FarmVille.
Je to hrozně jednoduché. Na začátku máte pár políček. Takové pole se musí nejprve založit, pak porýt a nakonec do něj vsadíte semínka. Za každém zryté pole a zasazené semínko dostávate body, díky kterým se dostáváte do vyšších levelů, můžete kupovat lepší semínka, zvířata, kraviny a baráky. Za každé sklizené pole dostáváte prachy. Mimoto můžete podojit krávu, očesat jabloň, odehnat vrány ze sousedovic farmy, vytrhat kamarádovi plevel, ... Je toho dost. A nejhorší na tom je, že toho bude ještě víc, protože FarmVille je stále vylepšováno a ještě pořád při svém spuštění hlásí slůvko "beta".
Vzhledem k tomu, že každá rostlina potřebuje pro svoje dozrání určitý čas (4 hodiny, 12 hodin, den, 4 dny, ...) musíte si všechno plánovat. Taktizovat. Budu doma v jedenáct? Sakra, nebudu! Tak to nemůžu zasadit dýně. Shit, jediná možnost je tam plácnout papriky. Tak a je to! Kdybyste totiž zasázeli dýně a nechali je tam dvě hoďky jen tak ležet, zhnijou vám a žně jsou v prdeli.
Konečně už tedy vím, jaké to je, kdy si myslíte, že svůj čas řídíte takřka dokonale, ale pravda je taková, že si to opravdu jen myslíte. Celý můj den se teď točí okolo FarmVille. Ráno sklidit jahody, hodit tam rýži, v jedenáct ji sebrat, hodit tam dýně, to bude do pěti, pak tam plácnu jahody, to je v devět ke sklizení. Mezitím si půjdu číst, ale za další čtyři hodiny musím bejt čilej, abych to sklidil a pak tam asi plácnu ještě jedny jahody, a vydržím tu nejmíň do tří, abych tam pak moh rychle dát okurky. Je to hrozně jednoduchý.
Táži se tedy sám sebe, jak je možné, že mě to tak vtáhlo? Proč zrovna mě, který o sociálních sítích nechtěl nikdy nic slyšet? Musím se od toho nějak odprostit. Udělal jsem tedy pár kompromisů. Předně jsem si zrušil twitter, kterej je mi fakt na hovno. A pak vždycky v devět večer sázím papriky. Sklízej se totiž po jednom dni.
Žádné komentáře:
Okomentovat