Otázka rodičovství

Všichni bloggerští i nebloggerští, mám pro vás palčivou otázku. Jelikož mne už trošku znáte, je vám jasné, že blog někdy používám jako deníček a když už ne jako deníček, tak jako lodní deník všech (vlastně většiny, všech radši ne) svých chlastacích akcí. Dozvíte se zde, kde jsem byl, s kým jsem tam byl, co jsem všechno vypil, kdo je toho svědkem a jak jsme všichni dopadli.

Když jsem dneska vyvážel trávu, napadlo mě, jestli mí drazí rodičové můj blog čtou. Vím, že o něm ví. Ví o něm od těch sladkých dob Dobrovských, takže teoreticky to možné je. Nedovedu si zrovna představit, že by si sem každý týden najeli, hlasovali v anketě, přečetli si, kde jsem se opil a pak se na mě doma usmívali, jakože o ničem neví.

Takže mám doma buď hodně dobrý herce anebo jsou děsně čestní a fakt jsem nechodí. Já nevim. Kdybych měl děcko a věděl, že má blog, fakt si nejsem jistej, jestli bych dokázal mu tam nevlízt. Je to jeho soukromí, je to jako, kdybych mu třeba chtěl číst smsky v mobilu, což bych třeba neudělal. Ale zase je to hovno soukromí, když si to píše na internet. To je fakt dilema. V mých očích třeba vyrůstat andílek a ve skutečnosti to bude strašnej skřet a pardál. Jako rodič bych to fakt chtěl vědět. Jestli nekouří, nechlastá až moc (jako zas bych nebyl naivní, žejo, #tyvole) a jestli si nedává někde na vlakáču lajny se svou gothic aktuální přítelkyní, případně jestli se nelíbaj v hubě s žiletkama, jak to dělali v Bladeovi, prostě takový ty věci, co patří k dospívání.

Až budu rodič a moje děcko bude mít blog, jsou tu tři možnosti. Buď mi to bude jedno nebo sem budu chodit a pod nickem Taťka psát: "Jen počkej, až dojdeš domů, ty malej parchante! Ti zmaluju prdel, že si dva tejdny nesedneš!" anebo pod nickem Anonym psát: "Drsný vole, seš fakt hrubej, tvůj otec na tebe musí bejt kurva pyšnej!". O důvod víc, proč nechtít chytrý děti, který blogujou.

Vy byste se zachovali jak? Hm? Mami, tati, máte poslední možnost se projevit. Anebo mlčte navždy.