Což o to, já mám vůli z betonu

Doufám, že jste se taky zasmáli. Já, jehož plány do budoucna jako "začnu zase číst", "budu makat na svým těle" a "dneska nebudu na internetu a opravdu budu pilně psát ZAV" jsou takřka po chvíli zahozeny do koše. Vidíte sami, že teď bych měl psát ZAV - a bloguju.

Obecně u mě platí, že se do věcí pustím, ale mezitím dělám milion jiných aktivit. To má za následek, že u primárního problému, který je potřeba ŘEŠIT vážně dlouho nevydržím.

Krátce jsem si tedy postěžoval na svoji prachmizernou situaci, ale co je hlavní, včera jsem začal zvažovat, zda nemám seknout s blogováním. Dospěl jsem k názoru, že bych opravdu mohl, proč by taky ne. Stejnak tak nějak .... no vidíte! A nevím! Vůbec nevím, proč mě to napadlo. Takže všichni, co jste sem zabloudili, co jste hledali recept na svíčkovou, co si tady hledáte záminky ke konverzaci v reálném životě, dokonce i vy, co si to čtete! Vy všichni nemějte obavy. Jestli totiž mám někde udělat ten pověstný první krok, bude to tady! Dokážu sám sobě, že na to mám a třeba to pak bude všechno nějak snazší. Jasněže asi nebude, ale věřit tomu můžu furt.

Takže iHyik nekončí, ale taky nezačíná. iHyik se udrží, vydrží a tasí. Přinejhorším pár draků přijde o hlavu.