I beton, Gábi, i beton

Jedu vlakem, cestou/necestou, polem/nepolem a přemýšlím, jestli nade mnou přeletěla Macháčkova letka, že si to pořád zpívám. Správně bych měl vytáhnout papíry a učit se literaturu, můj ostříží, jeden-a-čtvrt dioptrický zrak padl na noviny a v nich TV MAGAZÍN. Zběžně listuju a vesele pročítám stranu s reklamou. Olga Šípková doporučuje: Orbitrek, to nejlepší na dokurvení kolen a zahnání hladu. Ani Přemek Podlaha se nebojí, že by speciální rozstřikovač na trávník nebyl opravdovým pomocníkem. Bohdalovic děvče zase jásá nad zbrusunovou sadou zástěr s motivem gorily, plesnivého chleba a dobré hospodyňky, co pro pírko i přes plot skočí. Do toho celého zpívá Martin Maxa o nějaké zaručeně revoluční soustavě na vybudování nabušeného vězeňského body-looku. Připomnělo mi to léta, kdy jsem ještě jako klučina vstával v sobotu o pěti, aby mi neutekli digimoni na nově. Před každou super pohádkou však vysílali teleshopping. Dnes již legendární Hors Fuchs apeloval na publikum, že jen jeho nože jsou skvělé a swiss quality není fiktivní značka. Tu se objevily záběry z CERNu, jak skupina vědců strká nože do urychlovače částic a nůž to vydržel. Tu však přichází Gábi a je nasraná. Jak by taky ne, když jí přišla návštěva a ona neměla v čem propasírovat beton. Horst ale nikdy neztrácí hlavu a předvede ultimejtčopr, který si s pouhými třemi stisky poradí i s ořechy - postrachem všech kuchařinek. Ale ouha. Gábi nemá v čem odjet domů. Horst je liška podšitá a nechá do studia přivézt auto. Naleští ho a jelikož je džentlmen, usmaží na jeho kapotě řízky na cestu. Vystřílí do něj celý zásobník eMšestnáctky a nechá auto pokálet holubama. Gábi hystericky ječí a omdlévá, byť Horst vše záhy napraví kouzelným přetřením jelenicí z leopardí kůže.

Měl jsem co dočinění s herci, oproti nimž je i McGyver pouhej kutil z třetí cenové. My všichni samozřejmě chceme všechny tyto skvělé věcičky vlastnit. K nim dostaneme zdarma i váleček, se kterým můžeme vymalovat hajzlcimru před odchodem do opery. Zajistě si s tím objednáme i bestofko legendárních Evy a Vaška a také velký set mexické folkařské skupiny, jejíž jméno jsem zapomněl.

Také po tom všem prahnete jako já? Nejste nikdy nabaženi? Nevyhazujete peníze oknem? Lidi, sakra, no tak, pojďte do toho se mnou. Vytvoříme novou generaci. S babičkama budem jezdit na předváděčky za stovku, koupíme hrnce, masážní křeslo a jako dárek získáme sadu vrtáků pro pány.

Nebylo by to skvělé, žít jen ve světě bezstarostných stupidních reklam? Toť otázka.