Spermie v tom nebyly

Včera jsem pozvednul na úrovni svůj biologický život a udělal si senný nálev. Dneska jsme ho zkoumali. A nemusím být zklamanej, protože zrovna v mým nálevu ty mrchy fakt plavaly. Co plavaly, se tam honily jak divý! Normálně nějaký vaječinky (nikoli vaječníky) nebo něco podobnýho (každopádně ne spermie). Úplný dostihy, sám jsem koukal, jak jsou ty mrchy rychlý. By mě zajímalo, za kolik maj takovou šedesátku třeba. A navíc to byla asi nejzábavnější biola vůbec, protože Madli s Danou u toho mikroskopu furt vzdychaly, jak je to úžasný a na střídačku fandily vždycky tomu menšímu prvokovi, kterej honil toho většího. A památná rozsekávací věta: "Dano, my vidíme život!" mi málem podkopla stoličku. Stejnak bych ale už celkem rád pitval tu žížalu. Jen mě zajímá, kdo tentokrát bude rozjařeně pobíhat kolem, skandovat a fandit a vyvolávat do éteru: "Dano, my zabíjíme!" S tím spolužákem už se pak radši moc vídat nebudu. V rámci ochrany mojí žížaly.