sobota 31. října 2009

Dnešní zatrápená slohovka, co mi zabrala tři hodiny a třeba se vám nelíbí, ale já jsem na ni zatím docela pyšnej

Drahý Jane Huse,

jsem Tvojí odvěkou fanynkou a ctitelkou. Chci Ti věnovat tento dopis jako důkaz mé nehynoucí úcty k Tvé osobě a Tvým skutkům. Omluv prosím, že Ti tykám, ale jako skalní fanynka jsem tohoto práva dozajista nabyla a Ty s tím určitě nebudeš mít žádný problém.

Mým miláčkem jsi už od narození, kdy jsem tě, coby malá holka, poprvé uviděla na plakátě v časopise mojí starší sestry. Měl jsi takový podmanivý a žhnoucí pohled, naprosto sis mě získal. Když jsem dorostla do kalhot a naučila jsem se číst, jako první jsem sáhla po Tvém životopise, který si před spaním čtu dodnes. Zaujala mě hlavně kapitola, ve které si neochvějně stojíš za svým a stavíš se proti zlotřilému větru tehdejší církve. Tvůj vzdor, Tvá nezkrotnost a Tvoje pravda, která pro Tebe tolik znamenala, pro to všechno Tě miluji z celého srdce. Jsi mým vzorem a jen díky Tobě si uvědomuji, jak je důležité stát si za svým názorem a klidně pro něj i zemřít, stejně jako Ty. Nebýt Tebe, nikdy bych nemohla tak prozřít a pochopit podstatu života, a sice nebát se následků, jen pevně věřit. Chci být jako Ty, přeji si to každým coulem svého těla. Ach, být já tak statečná a nezlomná, ano, ano! To chci! A takovou budu, tak přísahám!

Bohužel se ale velice bojím, abych za své názory nesklidila nevděk a pohrdání. Co kdybych svoji pravdu otevřeně pronesla na veřejnosti a ostatní by mě ukamenovali? Co kdybych se stala vyděděncem všech lidí jen proto, že jsem byla upřímná? Co by tomu řekli moji spolužáci, mí rodiče a učitelé, kdybych se přiznala ke všemu, v co věřím? Jak by se zachovali mí blízcí, kdybych jim třeba pověděla, co si o nich doopravdy myslím? Co kdyby mě třeba zabili jen proto, že jsem byla stejně tak neochvějná, jako Ty? Byla by to taková potupa, ach, Jane! Jane, to je strašné! Můj nejdražší Jane, vždyť to přece nejde, já nechci umřít a nechci, aby mě nikdo neměl rád! Je to tak šílené! Raději budu jen Tvojí tichou fanynkou a holkou bez vlastního názoru, raději se přizpůsobím většině, jen, abych byla milována, ano? Co říkáš? Ano, tak je to dozajisté v pořádku, Ty sám bys s tím jistě souhlasil, jen abych byla v bezpečí. Ale nezoufej! Nic se nezmění, stále Tě budu milovat a opěvovat, budu Tě mít vyvěšeného na všech zdech ve svém pokoji, stále budu tvrdit, že jsi pro mne největším hrdinou. Být tichou fanynkou je totiž mnohem bezpečnější, víš? Prosím Tě jen, abys tento dopis po přečtení ihned spálil.

Děkuji Ti mnohokrát.
S láskou
Tvoje Společnost

Žádné komentáře:

Okomentovat