RFP 2010: První kocovinový festivalový den (3/5)

Drazí čtenáři a bloggeři, práce je špatná věc. Nikdy proto nepracujte. Když totiž pracujete, nemáte čas blogovat, píše vám na icq Fluf a nadává vám, že jste kreténi. Na to jsem ale zvyklej, to mě nemohlo rozhodit, práce je prostě práce. Ale když se situace dostane tak daleko, že vám napíše neznámá čtenářka. No jen se podívejte sami, jak daleko jsem to nechal zavést. Jelikož jsem už chtěl jít pomalu spát, nepůjdu a napíšu třetí díl jen pro Banshee. A abych teda nebyl svině, v sobotu bude článek další. Teď už jsme teda skončili s formalitkama a můžeme začít tam, kde jsme minule skončili.

Byl jsem znásilněn? Šel jsem ještě na koncert Lypais Trubetskoj, Le Pneumatiq, Eggnoise a Laca Decziho? Tančil jsem kozáčka na t-music stage? Rozřízl jsem někomu stan žiletkou? Ukradl jsem trdelník a pak mě honili po celém areálu? Nadal jsem sekuriťákům do krys a dostal obuškem do ramene? Co všechno z toho je pravda?

Milí přátelé, vůbec nic. Pravda je taková, že jsem se jenom děsně ožral, kalil na Mňágu a Žďorp ado jedenácti hodin mě Fluf a Marťaska táhli do stanu, protože sám jsem to nezvládal. Tam jsem se údajně vyslíkl, vlezl do stanu a hlavou venku prozřetelně usnul, abych mohl zvracet. Ráno jsem se probudil, vylezl ze stanu, všichni se mi vysmáli a já vztekle kopl do něčeho červenýho zabalenýho v igelitu a zvolal: "Kdo sem háže ten bordel?!" Netušil jsem, proč jsem úplně nahej, netušil jsem, co jsem večer dělal a jak jsem se dostal domů. Naštěstí mě v tom opodál stanující Fluf dlouho nenechal a všechno mi sdělil a uklidnil mě. Marky mi ještě řekla, že jsem prej před stanem hodně blil a že mě ve dvě ráno strkali hlavu zpátky, abych nespal v těch zvratkách. Moc pěkná podívaná. Po následcích včerejší noci nebylo však kupodivu ani památky, naivně jsem věřil, že to snědli mravenci. Po půl hodině přišla Anet, která dopadla nějak podobně, akorát ji narozdíl ode mě chtěl někdo znásilnit, ona se tomu pořád jen smála, sekuriťáci pak z jejího mobilu volali jejím kamarádům, aby si pro ni přišli. Když pak ráno kontrolovala svoje věci, bylo jí celkem fuk, že přišla o mobil, foťák a peněženku, největší starost jí dělaly tři krabičky cigaret a že ztratila botu. Já neměl akorát tričko. Mobil se našel brzo, foťák taky. Když se do něj podívala, našla tam fotky se sekuriťákama. Hezký překvápko. Taky se vzbudil Vojta a Ondra na něj hned: "Eeeej, a co ta čičinka, co sis včera ladil?" Vojta se najednou zatvářil vyděšeně a s hláškou: "A jo, ty vole!" se podíval zpátky do stanu, kde nějaká holka fakt spala. Jsem si fakt připadal jak v Pařbě ve Vegas. A to jsem si doteď myslel, že takový věci se dějou jen ve filmech. Anet nakonec peněženku nenašla, cigarety taky ne, já jsem tričko našel. Byl to ten červenej bordel zabalenej v igelitu. Nevím, kdo ho tam zabalil, ale když jsem šťastně zvolal: "Moje tričko!" a vytáhl ho na světlo boží, radši jsem ho hned vrazil zpátky. Rozhodně se tím vyvrátilo moje tvrzení, že blitky spapali mravenečci. A vzhledem k tomu, že jsem se o to triko do konce fesťáku nestaral, zplesnivělo mi a teď je úplně zničený. Jsem prostě dobrej. (Zato jsem tam ale na zemi našel něčí triko a protože bylo hezký, tak jsem si ho vzal. Oko za oko, triko za triko.)

To bychom si tedy užili té ranní klasiky. O tom, že se chodíme koupat do rybníka, že si tam dáváme chladit chlast, že jezdíme nakupovat do města, o tom víte z minulýho roku, na tom není nic zajímavýho. Jasný, že sranda byla, ale s takovým zpožděním už to vtipný nebude, nechám si to na jindy, až mě pozvete na pivo, všechno si to povíme ;-)

Kvůli nákupům ve městě jsme nestihli Charlie Straight, to mě mrzelo nejvíc. Po nich jsem chtěl jít na Five O'Clock Tea. Ani ne tak proto, že by snad náhodou hráli dobře, to vůbec, ale rozdávali tam trička zdarma, tak jsem jedno chtěl a až budou FO'CT slavní, dělal bych největšího machra, že jsem s touhle super kapelou už od začátku, tak ať ostatní táhnou. To mi ale taky nevyšlo a zamířil jsem na Pink It Black. Nějak jsem se ale asi zdržel u piva a opět se nic nekonalo. A zatímco jsem se nejvíc těšil na The Mahones, ty jsem taky nějak zaspal. První koncert dne byl tedy Xindl X. Ten byl dost dobrej, dobrej jako vždycky, prostě fesťákovej interpret, žádný velký koncerty, jenom kluby, pivko, cíga a kecat s publikem. Ale lidí tam i tak bylo jak much. A mně se to samozřejmě líbilo. I s Olgou Lounovou. [90%] Dokonce tam byl jeden nakalenec, kterej mě poznal, že jsem včera soutěžil u stanu České spořitelny a pak se se mnou chtěl probourat davem za Olgou. Nevím, jak dopadl, jmenoval se prý Pavel, ale já si ho přejmenoval na Radima 2, ať v tom nemám bordel. Snad Olgu potkal, já fakt nevím. Tou dobou už se totiž chystala naproti ve stanu Anna K. Na tu jsem se těšil, ale zůstal jsem tam jenom krátce.

Místo toho, abych šel na The Inspector Cluza, došel jsem do stanu, pak jsme potkali Ondru a Marky, něco jsme ugrilovali a šli na Alexisonfire. Nic moc. [60%]. Pak jsme šli zase do stanu, ostatní se těšili na Toxique, já s Marky se stavil na otočku na Tricky. Taky nic moc. [60%] Potom jsme šli stát frontu na Prožidy.

The Prodigy [95%] - Těch posledních pět procent, to je za to, že neznám všechny texty. Teda ono to vypadá dost divně, páč Prožidy zrovna nemaj texty, to jsou jenom věty, ale já ani ty věty moc nedával. Každopádně bejt na Prodidžy v první řadě, to bylo psycho. Davy se hýbaly jak sviňa. Záchranáři pořád nosili vodu mezi lidi a místo kelímků si odnášely omdlelé křehké fanynky, které to v kotli nevydržely a nemohly se dostat ven z toho chaosu. My jsme stáli nalevo pod reprákama, takže vydunění jsme byli prasácky. Keith Flint za náma furt chodil a díval se na nás a s Marky jsme usoudili, že nás miluje a po koncertě si nás oba zavolá a budem mu dělat groupies a pak nás ošustí a odkopne, jak už to hvězdy dělaj. Keith byl fakt ďábel, nechápal jsem ty jeho kreace a tu energii, odzbrojil mě nehorázným způsobem. He completely smacked my bitch up! Zatímco ten druhej, ten černoch - Maxim Reality - ten byl úplně hnusnej, ošklivej a furt řval: "All my people! All my fucking people! All my magic people! Rock for people! All my voodoo people!" A furt a furt takový sračky jako: "Move one step back!" a podobně, protože zábrany drželi sekuriťáci a měli asi co dělat, protože fanoušci to málem prorvali. Asi mu všichni chtěli za ty kecy dát loktem jako já, fakt jsem se tomu hrozně vysmál. Ke konci fesťáku hláška "Ól maj medžik pípa" zkultovněla. Ale Prožidy měli fakt skvělou show, na to se nezapomíná.

Dreadzone [80%] - Když jsme ztratili všechny ostatní z kempu, vlítli jsme na t-music stage a tam to rozbalili jak sviňa. Dreadzone byli moc dobrej rasta-funky-hophophopityhop-reagge styl, na kterej se dalo dobře odvařit. Pak jsme potkali Anet a Tada, odmítli jsme jít na Blasted Mechanism a šli se vykalit do Cool stanu, kde bylo nějaký disko trisko. Kdo mě zná, tak ví, že jakmile slyším disko trisko, musím tančit. Takže jsem se procpal až k dýdžejovi a spustil tam svoje tance. Jako vždy, když tančím, strhnu poprask a všichni se na mě dívají, ukazují a kývají hlavama jako "ty pičo čum, ten dává jak prase!". Já skromně přiznám, že fakt dávám jak prase. A hlavně, když naložím kozáčka, to teprv byly ovace. A lidi jenom čuměli. I am a humble bitch, motherfuckers!

A pak náš den skončil. Byla tam kurevská opice, bylo tam málo kapel a proto jsem si to musel vynahradit dalším dnem. Kdybych v sobotu ten článek nepublikoval, vzkažte někdo Banshee, ať mi zas napíše na icq. Fluf mi zatím vyhrožuje hrozný másílka.