RFP 2010: Večírek pro nedočkavé opilce (2/5)

V sobotu se dá dělat spousta věcí. Můžete sedět doma a dívat se na film, můžete jet autem do Chorvatska a v neposlední řadě se taky můžete vzbudit v sedm ráno zpocení jak vrata od chlíva ve stanu a s malinkou opičičikou. Jen co jsme takhle učinili, vylezli jsme na světlo boží a od posledního nejvytrvalejšího opilce, o kterém se minulou noc zpívaly výpravné písně oslavující jeho gayství, jsme se dozvěděli, že "dneska je největší vedro světa". Fakt to tak vypadalo.

Stejně jako minulý rok, i letos jsme hojně využívali nedalekého rybníka, kde jsme smyli hříchy včerejška a ani moc dlouho netrvalo, že mi najednou zavolal Fluf, ať odhodím flašku a jdu jeho a Marťasku přivítat k hajzlům. Flašku jsem neodhodil nikam, amundsenka vychlazená v rybníku, to bylo boží pití, takže zatímco ostatní pili na molu piva, já si zavdával vodky. Live fast, die young! Cestou k toi toikám, kam jsme minulý rok schovávali Karla, jsem potkal Monču a její kámošky a nabídl jim slušně přivítacího panáka. Holky si daly a od té doby už jsem je neviděl. Za deset minut mi Fluf volá a rozlíceně se ptá, kde jako jsem. Nedorozumění se vysvětlilo záhy: "Já jsem neříkal zahoď flašku a dojdi k hajzlům, jsme u brány, já jsem říkal abys odhodil flašku, šel na hajzl a pak na nás čekal u brány." No hlavně že jsme se potkali a přivítali, připili si na šťastné shledání a načali večírek pro nedočkavé.

Jelikož si Fluf naložil, že chce vidět nějakých asi 50 kapel, měli jsme spolu první sraz na Rock&Pop stage.

Dirty Game [40%] - Já nejsem fanoušek tvrdé hudby a když je tvrdá a zároveň česká, je to úplně nejhorší kombinace. Asi jako když pijete rumy a hodně piva. Po tomhle úchvatným přivítání se trojice ve složení já - Fluf - Marťaska šli podívat na

Filipes a Plaché Laně [60%] - Na bandzone mi to znělo jako Chinaski z dob, kdy ještě nezaprodali duši komerčnímu Satanovi, na živo to bylo nudný až hanba. Jen co na pódium přiletěl týpek ve vestičce, Fluf mě zabil hláškou: "Tak tohle je Filipes?" a já okomentoval bubeníka, že ten moc plaše nevypadá. A ani to nebyla žádná laňka. Velký zklamání.

Potom jsme měli volno, já se potkal s Ondrou a Marky u fun zóny české spořitelny. Akorát tam měla probíhat soutěž o diabolo. Páč s tím umím a jsem hell of an exhibicionist, bylo úplně jasný, že se zúčastním. Natřel jsem tam prdel několika lidem a vznikl tam můj malej fanklub a všichni prý řvali: "Tomáš! Tomáš! Tomáš!", ale to já vůbec nevim, byl jsem do toho děsně zabranej, hlavně proto, že hned první trik, co jsem chtěl předvíst, se mi nepoved a já svoje fanoušky zklamal. Pak to bylo ale jenom lepší a vyhrál jsem diabolo. Škoda, že tam vedle nestál opilec z rána, potřeboval bych tu hračku okomentovat jako "nejhorší diabolo světa". Ale co bych neudělal pro slávu, že. Taky jsem navštívil ještě neposkrvněné Kotex toiky. Marky tam vyrvala zamčený dveře a mě zas zastavil chlápek: "Hele mladej, tohle jsou červený záchody pro holky!" - "To si jako nemůžu vyměnit tampón?" A zavřel jsem za sebou hnedka dveře. Na normální toiky mě nikdo nedostane, ale tyhle byly fakt moc krásný, nepoužitý a voněly, tak jsem toho hned zneužil.

18:30 měli hrát Mandrage na Evropa 2 stage a kryli se tak s Mindway na R&P stage. Nebyl jsem ani na jednom, zrovna jsem vyhrával to diabolo, takže další zastávkou měla být Mňága a Žďorp na Evropě. Na tu jsem se potkal po cestě s Flufem a Marťaskou, dostal jsem nadáno, že Mindway byli nejvíc a že jsem idiot, když jsem tam nešel. Vzhledem k tomu, že už jsem byl celkem opilej, poněvadž jsem před Mňágou vypil asi během deseti minut litr vodky s džusem. O zbylej půllitr se postaral Fluf a Marťa, nechal jsem se pozvat na pivo. Nesnáším fronty, ale jelikož jsem debrujár a vím si vždycky rady, seznámil jsem se s Radimem z Ostravy. To byl kolík jak sviňa a jelikož to byl první Ostravák, kterýho jsem na fesťáku potkal, hned jsem se ho zeptal, jestli viděl Sluneční stát. Sdělil jsem mu, že se mi to zdálo jako strašná sračka, ale prý to tam u nich fakt takhle funguje. To mi Radim potvrdil, takže jsem mu slíbil, že jen co přijdu domů, změním hodnocení na čsfd ze tří hvězdiček na pět a že ten film není kokotina, ale moc dobrý snímek a že si Radim zaslouží respekt. Fakt dobrej kámoš, tenhle Radim.

To pivo už jsem pít neměl. Moc si toho už nepamatuju, mám jenom záblesky. Vím, že jsem chtěl hrozně moc, aby zahráli Hodinový hotel a jen co ho dohráli, chtěl jsem ho nanovo. Pak jsem tam tančil s ocelovým drátem (to jsem se dozvěděl až z Flufova twitteru, který jsem si pak ve středu doma projížděl) a prý dokonce zpíval všechny texty Mňágy. To je dost divný, vzhledem k tomu, že já od nich žádný texty neznám. V závěru jsem tam prý v návaznosti na jeden song vyzýval davy, aby spasili svoje duše a pak se šlo asi domů a Fluf a Marťa mě museli podpírat. Mňága a Žďorp každopádně za [90%] - teda aspoň to, co si z ní pamatuju. Pak už jen vím, jak jsem se druhý den probudil úplně nahej ve stanu a nevěděl, jak jsem se tam dostal.

Byl jsem znásilněn? Šel jsem ještě na koncert Lypais Trubetskoj, Le Pneumatiq, Eggnoise a Laca Decziho? Tančil jsem kozáčka na t-music stage? Rozřízl jsem někomu stan žiletkou? Ukradl jsem trdelník a pak mě honili po celém areálu? Nadal jsem sekuriťákům do krys a dostal obuškem do ramene? Co všechno z toho je pravda? Na to si počkejte v příštím článku ;-)