Už je to nějaký pátek, co se ví, že nové album Arcticů mělo vyjít na konci srpna. A už je to nějakou tu středu, co album uniklo na internet. Sice se někdo snaží úspěšně všechny linky ničit, ale doba je zlá a pirátům neunikne nic. Takže i já jsem toužil po tom si je poslechnout.
Obě předchozí alba Favourit Worst Nightmare a Whatever People Say I Am, That's What I'm Not se mi na první poslech nijak zvlášť nelíbila. Sice jsem jásal nad hitovkami Fluorescent Adolescent (kickass) a Mardy Bum (relax-kickass), ale zbytek byl mému vkusu vzdálený. Přesto však jsem v jejich písničkách cítil něco. Něco, kvůli čemu jsem je pořád poslouchal, dokud se mi prostě nezalíbili. Stačí slyšet třicetkrát This House is a Circus a věřte mi, že pokud se vám bude líbit právě tato skladba, máte vyhráno a stanete se fanouškem. Já jsem se stal. Arcitcy si musíte prostě naposlouchat a pak už na ně nedáte dopustit.
Tenhle přístup však u Humbugu neplatí. Hned poprvé jsem z byl z alba na větvi. Vleklé a temné písničky se zvláštním nádechem optimismu, který tam stále slyším, což mi třeba "chybělo" u přechozích cédéček. Jsou to jiní Arctic Monkeys. Jsou hodně jiní (to je teď asi móda, Placebo, Coldplay, ...) a někdo si prostě nedokázal zvyknout na takovou transformaci, ale myslím, že tihle lidé mají stejný problém, jako já u prvních alb - musí si Humbug naposlouchat.
Shrnu to do jednoho bodu: YEAH! A doporučím vám Pretty Visitors, nejlepší skladbu alba.
Příspěvky
Já osobně si myslím, že jako titulní song vybrali Artic ten opravdu nejlepší. Crying Lighting je naprosto mrazivej song...ten jednostrunnej táhlej zvuk je naprosto něco ohromnýho. Na albu se mi líbí že má o dost větší opměr pomalejších songů než předchozí alba.
OdpovědětVymazat