Krátký úryvek ze dne, kdy jsem se ztřískal jako doga

Začínalo to hrozně klidně. Jedno pivo. Pak druhé. Nakonec třetí. Vodka s džusem. Korunu tomu dalo bulharské čtyřiceti procentní šampaňské (slivovice s bublinkama) míchaná s instatním čajem. A to jsme ani neměli důvod. Nakonec to dopadlo takhle:

"Včera jsem si poloviční váhy užil celkem dost, vím, že jsem vzal sedáky (podprdelníky) z židlí v kuchyni a válel se po koberci a řval tam něco, že kašlu na holky, že nejlepším přítelem je podprdelník a asi čtyři jsem je držel v náručí a mazlil se tam s nima a pak jsem kamarádovi postupně všechny házel na gauč, že je můj kamarád a že si je taky zaslouží :D Potom jsem se tam válel na stole a měl jsem hrozně filozofickou náladu. Najednou mi přeletělo přes nos, že mě sere ten lustr, co tam visí a rozhodl jsem se ho zabít :D A abych tomu nasadil korunu, tak jsem začal znásilňovat křeslo :D :D To vypadalo hrozně vtipně. Do toho jsme pak zkoušeli, jestli umím chodit po lajně, tak to mi celkem šlo, akorát jsem se málem přerazil o schodek :D a pak je takový ten test, kdy si přiložíš prst na nos, tak to jsem tak stál u televize a volám "hej, Tade, to je hrozně trapnej test s tím nosem, to zvládne úplně každej, aji když je mrtě na sračky, dívej" tak on se otočil a já zakroužil tou rukou a místo nosu jsem si málem vybodnul oko :D"

Následná cesta domů byla v pohodě (asi). To nejhorší přišlo, když jsem lehnul do postele a chtělo se mi blít. Půl hodiny jsem stál v okně, další půl hodiny jsem seděl na záchodě, kde jsem usnul a nakonec jsem to ze sebe všechno na dva povedený vrhy rovnou do mísy vyklopil. S úsměvem, že už je dobře, jsem se vydrápal na nohy, spláchnul po sobě tu spoušť a naprosto šťastný jsem ulehnul. Ráno v sedm jsem spokojeně vstal, jenže mi najednou zase začaly v břichu vybuchovat atomovky, tak jsem se doplazil do kuchyně, vzal s poličky sklenici, natočil si vodu, napil se a pak jsem tam tu skoro plnou sklenici vrátil zase do skříňky a šel do pokoje. Tam jsem si uvědomil, že jsem tu sklinku chtěl vzít sebou k posteli, tak jsem se zas musel vrátit, zvratky byly na půl cestě ze mě, ale ještě jsem to přežil. Ulehnul jsem, občas jsem se naklonil, abych se napil, ale blbě mi bylo pořád.

Doteď mi bylo jakžtakž dobře, ale pustil jsem si na nově Ženatý se závazky. Jsem tam, kde jsem byl ráno.