Lokální kultura za sedmdesát

Mouřínovští ochotníci (ta víska je momentálně proslavená filmem Muži v říji. Nevím ovšem, zda je "proslavená" to správné slovo) dneska sehráli parádní kousek. Nemůžeme jim nijak vytýkat, že někdo prostě hraje jak prkno a někdo zase ne (myslivec, Irča), jsou to přeci ochotníci. Vtipné chvilky se taky dostavily, za což jsou body a vůbec byla hra Postel pro anděla velice vydařená. Závěrečný proslov Pepy Boudy byl však možná ještě delší, než celé divadlo a já ho oplakal. Ten muž se vyloženě rád poslouchá. Taky jsem to pěkně poflusal. Na chodbě, když už to vypadalo, že všichni jsou pryč, rázně jsem prohlásil: "Pepa Bouda taky mele sračky!", načež on vyšel ze dveří. Jsem mistr, nemusíte mi to říkat dvakrát.

Nejdůležitější ale je, že mám popis od Irenky, díky kterýmu nebudu v úterý vyzkoušenej z biologie! Ach, my vlezdoprdelové.

Ne, tu fotku vám opravdu nebudu otáčet.