Být kůl

Přemýšlím o písničce od Xindla, ale to není to hlavní. Je totiž hrozně kůl bejt školák/student/učitel (hahahe) a poslední den prázdnin psát na blog:

Achjo, tak je poslední den prázdnin. Chci, aby prázdniny byly další dva měsíce a nikdo neskončily, abych prostě furt byl s kámošema, s partou a pořád si užíval. Nesnáším školu, škola je na nic, škola smrdí, nesnáším učení, učení smrdí, všechno smrdí. Prostě poslední den prázdnin je tady a já tam tak moc nechci. Jen jsem chtěl, abyste věděli, jak jsem zoufalej. Kluci a holky z delta-fí 4ever!

Budu taky kůl, taky budu psát, jak je to prostě bídný a tak, že prázdniny jsou pryč a chci jen mít ještě měsíc. Budu tu plakat, že jsem nic za prázdniny vlastně nestihnul a jak to rychle uteklo a ještě budu říkat toto: *tento text musel být bohužel cenzurován, protože byl šíleně emo, šíleně teenage a navíc zahrnoval jedno neslušné slovo a proto si ho bohužel nemůžete přečíst*

Takže teď budu ještě dva týdne brečet, jak je to v té škole strašný a kdo mi snědl svačinu a vyčvachtal mi hlavu v záchodové míse a ještě plno studentsko-rebelskejch klišé. Tyvole, kůl-o-metr praskne, až si dám změřit svoji hodnotu.

"Chtěl jsem být cool, být boží, být superstar a nehorázně slavnej. Cítit se in, jako boss, a mít všeho dost. Být nej. /// Jenže jsi kůl, v plotě, jsi supr stár a stárneš dál den za dnem. Cítíš se invence prost a máš všeho dost. Jseš nej-spíš na dně."

Smrtonosně

Já jsem pravděpodobně už profláklej tím, že nemám rád Bruce Willise. Taky se všeobecně ví, že jsem neviděl žádnýho Terminátora. Všichni už tak nějak dlouho tuší, že nejsem fanoušek kultovního Červenýho trpaslíka, že mi to prostě nic neříká. Ještě jsem taky neviděl Forresta Gumpa, ale neříkám, že nechci. Taky jsem dal třeba Pulp Fiction jen čtyři hvězdičky na čsfd. Občas si i poslechnu Lucku Vondráčkovou a Leoše Mareše.

Jsem prostě známej, že nemám rád tohleto škatulkování a zařazování do stylů a jestliže je něco světově uznávanýho a mně se to nelíbí, tak to není kvůli tomu, že chci být nutně odlišnej, ale prostě proto, že se mi to nelíbí, to už by taky někteří mohli vědět.

Ale neměl bych s tím tak okatě čeřit vodu, zvlášť třeba dneska, když mi Hurley napíše, že se jde koukat na Smrtonosnou zbraň 4 a já mu na to odpovím, že nemám rád Willise, tak to jsem to očividně hodně pošlapal. Na svoji obranu chci jen říct, že Mel Gibson je frajer a Smrtonosná zbraň jednička je hodně dobrej film.

Ostatní jsem neviděl. A ne, nestydím se za to.

Krátký úryvek ze dne, kdy jsem se ztřískal jako doga

Začínalo to hrozně klidně. Jedno pivo. Pak druhé. Nakonec třetí. Vodka s džusem. Korunu tomu dalo bulharské čtyřiceti procentní šampaňské (slivovice s bublinkama) míchaná s instatním čajem. A to jsme ani neměli důvod. Nakonec to dopadlo takhle:

"Včera jsem si poloviční váhy užil celkem dost, vím, že jsem vzal sedáky (podprdelníky) z židlí v kuchyni a válel se po koberci a řval tam něco, že kašlu na holky, že nejlepším přítelem je podprdelník a asi čtyři jsem je držel v náručí a mazlil se tam s nima a pak jsem kamarádovi postupně všechny házel na gauč, že je můj kamarád a že si je taky zaslouží :D Potom jsem se tam válel na stole a měl jsem hrozně filozofickou náladu. Najednou mi přeletělo přes nos, že mě sere ten lustr, co tam visí a rozhodl jsem se ho zabít :D A abych tomu nasadil korunu, tak jsem začal znásilňovat křeslo :D :D To vypadalo hrozně vtipně. Do toho jsme pak zkoušeli, jestli umím chodit po lajně, tak to mi celkem šlo, akorát jsem se málem přerazil o schodek :D a pak je takový ten test, kdy si přiložíš prst na nos, tak to jsem tak stál u televize a volám "hej, Tade, to je hrozně trapnej test s tím nosem, to zvládne úplně každej, aji když je mrtě na sračky, dívej" tak on se otočil a já zakroužil tou rukou a místo nosu jsem si málem vybodnul oko :D"

Následná cesta domů byla v pohodě (asi). To nejhorší přišlo, když jsem lehnul do postele a chtělo se mi blít. Půl hodiny jsem stál v okně, další půl hodiny jsem seděl na záchodě, kde jsem usnul a nakonec jsem to ze sebe všechno na dva povedený vrhy rovnou do mísy vyklopil. S úsměvem, že už je dobře, jsem se vydrápal na nohy, spláchnul po sobě tu spoušť a naprosto šťastný jsem ulehnul. Ráno v sedm jsem spokojeně vstal, jenže mi najednou zase začaly v břichu vybuchovat atomovky, tak jsem se doplazil do kuchyně, vzal s poličky sklenici, natočil si vodu, napil se a pak jsem tam tu skoro plnou sklenici vrátil zase do skříňky a šel do pokoje. Tam jsem si uvědomil, že jsem tu sklinku chtěl vzít sebou k posteli, tak jsem se zas musel vrátit, zvratky byly na půl cestě ze mě, ale ještě jsem to přežil. Ulehnul jsem, občas jsem se naklonil, abych se napil, ale blbě mi bylo pořád.

Doteď mi bylo jakžtakž dobře, ale pustil jsem si na nově Ženatý se závazky. Jsem tam, kde jsem byl ráno.

Klišé používám jako vycpávky do podprsenky

Divím se, kde se ve mně bere ještě ten cit pro jazyk? Jo, chápete, že prostě nepíšu "byl sem tam" a "pil sem enom slivku" a "su v piči". Já to takhle prostě nezkracuju, to je hrozně zvláštní, protože kdybych to tak zkracoval, moh by ten blog normálně úplně vstoupit úplně do nový dimenze. Znáte to. Przníte slova a je to hvězdná brána a na druhý straně pijete s ostatníma úspěšnejma bloggerama...

To vlastně musím vysvětlit. Když píšete sprostě, prostě, hrozně, tak ani nemusíte hledat ve slovníku popkulturní narážky. Ono je to vtipný za vás. A tihle bloggeři jsou kurva dobří, ale já jsem to teď zakřik, takže držím hubu a jedu si svoje štýlo. JO! To mi připomíná...

Jednou za život by každej měl jet do Pardubic. Normálně za těma ghettařema, ej kmon fellaz. Oni totiž maj svůj úplně geniální jazyk. "Seš níírenka, di do píry, nalož mordor, nir nedělám, práre, jedu pryr, zmizni, ghettaři tataři, osudová chvíle a taky láličovy palbirky". Já to neodsuzuju, já to chápu, ale stejně se tomu směju, protože je to hrozně směšný. Ne, fakt, kdybyste to slyšeli, budete se smát jak práre. I když teď jsem to asi použil špatně.

Abych se vrátil k tý hvězdný bráně, tak za ní už mám svoje bloggery. Oni tam jsou prostě a chlastaj to mochito a ten gambrinus a ty stalinovy slzy s tím džusem. No a čuměj na tu hvězdnou bránu a pak Fluf podá ten gambrinus (říkám gambrinus, ne pivo) Hurleymu a řekne "podrž mi to, du dělat py*oviny" (má tam být "č" kdyžtak, kdybyste nevěděli) a vlítne skrz tu hvězdnou bránu a odloví se mnou v Olomouci pár kešek a jde zas zpátky, akorát už tam nemá ten Gambrinus, protože mu ho vypil Of*a (nikdy nevim, jestli tam má být c/č) a kowakova se tomu v dálce směje a paří na nějakou kapelu. Gůdy je kamarád a rád by se za mnou vrátil, ale zapomněl si klíče jak nejsou klíče, není Florida.

Tak a jsme zase u toho, že si stěžuju.

JENOMŽE,

teďkon mám úplně super náladu, protože holky jsou nejúžasnější stvoření na tomhle světě.

A nende vo lásku, nende vo seks, já už su prostě takové. Takové melancholické magor.

Jo a dobrej nadpis ne?

Ty soboty jsou propastný

Já nevim, jestli jste si toho všimli, ale kdo jinej by si toho měl všimnout, kromě mě? Vy sem prostě v sobotu nechodíte. Já tu v sobotu taky byl a to jsem jel do Prahy (bájdvej to hodnotím jako akci léta, protože jsem byl úplně unešenej) a dneska jsem se vrátil a koukám na ty svý stránky a skočím si juknout na analytics, jestli tomu dáváte na frak a vy sem prostě nevlezete. Jako to mi neříkejte, že celou sobotu spíte nebo jste pryč. Jste pryč a nečtete blogy. Ničí vlastně. Jako fakticky to stojí za zamyšlení, protože je tak křivka vskutku ošklivá, když jsou tam Beskydy a najednou Macocha. Takže z toho plyne ponaučení jako podle Haliny, akorát to není jako podle Haliny, protože se to nerýmuje: V pátek chlastej míň, ať můžeš blogy číst.

Listy Maltské

Tenhle blog je mega dlouhej (ještě delší, než píše Fluf, fakt). Je tak dlouhej, že si ho nebude číst ani Bůh a ani Ježíš. O Adamovi a Evě nemluvě.

de_FACTO, Dnes
->> 21:27:27: coolrva
->> 21:27:27: :-D
->> 21:27:33: já jsem génius :-D
->> 21:27:35: víš co
->> 21:27:35: jako kurva
->> 21:27:38: ale coolrva
->> 21:27:40: teda ne
->> 21:27:42: coolva
->> 21:27:42: ne
->> 21:27:44: piče
->> 21:27:48: coolrva
->> 21:27:49: takhlenc
->> 21:27:49: :-D

iHyi, Dnes
-<< 21:40:50: :D :D
-<< 21:40:52: hele mě napad
-<< 21:40:54: úplně
-<< 21:40:55: dobrej
-<< 21:40:58: sprcha-vtip
-<< 21:41:08: ale
-<< 21:41:13: je úplně
-<< 21:41:15: tupej
-<< 21:41:18: no prostě
-<< 21:41:26: jsem přemýšlel, že jestli se někdo teď jmenuje Ježíš
-<< 21:41:45: a pak jsem si projížděl kalendář, že Ježíš nemá svátek
-<< 21:41:53: ale má jen narozeniny
-<< 21:41:59: a pohřebniny :D
-<< 21:42:01: dobrý
-<< 21:42:04: ale to není ten vtip
-<< 21:42:12: on má vlastně dvoje pohřebniny
-<< 21:42:14: se má
-<< 21:42:15: nicméně
-<< 21:42:17: ten vtip
-<< 21:42:29: prostě je hrozně na piču, když se jmenuješ Adam a Eva
-<< 21:43:14: to byl ten vtip kdyžtak
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:43:35: já ho nepochopil :-D
->> 21:43:39: ale bavěj mě ty pohřebniny :-D
­
iHyi, Dnes
-<< 21:44:28: jako víš co
-<< 21:44:33: někdo řekne "ahoj, já jsem petr"
-<< 21:44:38: "čau, já jsem ludmila"
-<< 21:44:45: "nazdar, já jsem Adam a Eva" :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:45:29: proč by to řikal? proč by jako byl Adam a Eva?
­
iHyi, Dnes
-<< 21:45:45: :D
-<< 21:45:46: já vim no
-<< 21:45:48: protože
-<< 21:45:51: je kalendář
-<< 21:45:59: a lidi se jmneujou jako jména v kalendáři
-<< 21:46:05: a prostě MUSÍ se tak jmenovat
-<< 21:46:11: tak jako nemůže být Adam nebo Eva
-<< 21:46:19: protože to NENÍ v kalendáři
-<< 21:46:24: musí se jmenovat Adam a Eva
-<< 21:46:33: no jo, ale jako já se tomu fakt smál :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:47:56: :-D
->> 21:48:06: víš co, můj klasickej kec -
­
iHyi, Dnes
-<< 21:48:15: nevermind the pain? :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:48:19: Petr chce sbalit nějakou holku na disco
->> 21:48:30: a tak k ní příjde a řiká "čau, zlato, já jsem Petr"
->> 21:48:37: ale Adam a Eva ji chce sbalit taky
->> 21:48:40: a tak k ní příjde
->> 21:48:47: "čau, já jsem Adam a Eva" :-D
->> 21:48:50: a ta holka na něj
->> 21:48:56: "tak se rozhodni ty kreténe" :-D
->> 21:49:00: ne počkej
­
iHyi, Dnes
-<< 21:49:02: :D :D :D :D
-<< 21:49:04: jsem myslel:
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:49:04: to je svátek hermafroidů
->> 21:49:12: hermafroditů teda
­
iHyi, Dnes
-<< 21:49:13: "vždycky jsem chtěla zkusit trojku" :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:49:18: protože ON je Adam a ONA eva
->> 21:49:20: v jednom těle
­
iHyi, Dnes
-<< 21:49:21: jsem myslel, že řekne ta holka
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:49:22: herma
->> 21:49:30: :-D
->> 21:49:32: ty seš kretén
­
iHyi, Dnes
-<< 21:49:32: no tak jako já to pochopil :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:49:34: dobrej vtip
­
iHyi, Dnes
-<< 21:51:29: tolik srandy se dvěma lidma :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:51:41: hele a teď já!! :-D
->> 21:51:52: si chtěj objednat pokojt v hotelu
->> 21:52:11: "dobrý den, tady Adam a Eva. rád bych si rezervoval pokoj."
- "takže dvoulůžko?"
:-D:-D:-D:-D
->> 21:52:19: :-D
->> 21:52:20: T YVOLE
­
iHyi, Dnes
-<< 21:52:23: :D :D :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:52:27: :-D
->> 21:52:31: t yvole
->> 21:52:38: ještěže má matku mp3
->> 21:52:43: protoež vydávám divný vzdechy
­
iHyi, Dnes
-<< 21:52:44: :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:52:46: jak to drži
­
iHyi, Dnes
-<< 21:52:46: tyvole
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:52:48: držim
­
iHyi, Dnes
-<< 21:52:50: nedrž to
-<< 21:52:54: vyndej to :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:52:56: nebo počkej
->> 21:53:04: Adam a Eva si chce třeba booknout letenku
->> 21:53:06: a platí za dva :-D
­
iHyi, Dnes
-<< 21:53:14: hej :D :D :D :D
-<< 21:53:15: jako
-<< 21:53:19: já jsem mistr kameňáků
-<< 21:53:23: a já je fakt umím
-<< 21:53:25: ale používám je
-<< 21:53:28: jenom před Ondrou
-<< 21:53:33: protože on to chápe
-<< 21:53:38: anebo před Luckou, ta taky
-<< 21:53:41: ale jenom ti dva
-<< 21:53:50: a já teď mám asi nejlepší vtip o Adamovi a Evě
-<< 21:53:57: "ahoj, já jsem Adam a Eva"
-<< 21:54:00: "tak jo"
-<< 21:54:04: *ROFL*
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:54:11: :-D
->> 21:54:15: ty seš čůrrák
->> 21:54:24: už matka výslechy čemu se směju :-D
->> 21:54:39: zrovna jí to dohrálo v mp3 :-D
­
iHyi, Dnes
-<< 21:54:39: že ji pozdravuju :)
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:54:40: ty hajzle :-D
­
iHyi, Dnes
-<< 21:54:43: :D
-<< 21:54:47: dobrý den
-<< 21:54:50: večer
-<< 21:54:55: kurva, co tam máte? večer nebo den
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:54:56: prej děkuje
->> 21:55:01: ses posral ne?
­
iHyi, Dnes
-<< 21:55:02: :)
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:55:06: tady je steně jako u vás :-D
­
iHyi, Dnes
-<< 21:55:06: ne právě
-<< 21:55:09: :D
-<< 21:55:10: aha
-<< 21:57:06: *ROFL*
-<< 21:57:12: to je na hovno, že tu není Ondřej
-<< 21:57:19: ten by se pochcal
-<< 21:57:21: a znáš to
-<< 21:57:24: jak se směješ vtipu
-<< 21:57:29: začne se smát někdo jinej
-<< 21:57:38: a pak se smějete jen sami sobě
-<< 21:57:44: a on pak řekne třeba
-<< 21:57:51: "ahoj, já jsem Adam a Eva"
-<< 21:58:00: "ne prostě!"
-<< 21:58:05: a pak se nikdo nesměje
-<< 21:58:10: a on řekne "tak né no"
-<< 21:58:18: a zas je prostě tady ten záchvat :D
-<< 21:58:38: to je úplně klasika a pak už prostě to jede
­
de_FACTO, Dnes
->> 21:59:03: počkej
->> 21:59:06: teď já
->> 21:59:34: "čau, já jsem Adam a Eva."
- ":-$"
­
iHyi, Dnes
-<< 22:00:11: to jsem nepochopil ale směju se :D to ja
-<< 22:00:13: jo táááák
-<< 22:00:16: *ROFL*
-<< 22:00:18: :D:D
­
de_FACTO, Dnes
->> 22:00:26: prostě to je ten výraz
->> 22:00:29: nebo
->> 22:00:29: čum
->> 22:00:36: příjde za tebou na disco kluk
->> 22:00:40: má blond vlasy a modrý oči
->> 22:00:44: a ty na něj čumíš
->> 22:00:54: a on na tebe "čau, já jsem Adam a..." a ty se začneš smát :-D
->> 22:01:05: :-D
­
iHyi, Dnes
-<< 22:01:27: :D :D ten mi trval asi sto let, než jsem to pobral :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 22:02:04: a on pak třeba zmatěně "c-c-c-co? chtěl jsem jen říct, že jsem Adam a rád tě poznávam" a pak vystrašeně odejde a ťuká si na čelo
->> 22:02:07: a ty se pak vzpomeneš na mě
->> 22:02:23: na jednom rameni ti sedí Máří Magdalena a vyčítá ti, že ses mu smál
->> 22:02:33: a na druhym sedim já, mám klobouk a tílko a směju se ještě teď
­
iHyi, Dnes
-<< 22:02:47: :D
-<< 22:02:51: nebo :D :D
-<< 22:02:54: ty vole
-<< 22:03:04: přijdu za někým
-<< 22:03:08: poklepu mu zezadu na rameno
-<< 22:03:12: on se otočí
-<< 22:03:12: a já
-<< 22:03:25: "jéé, sorry Adame, já myslel, že je to Eva" :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 22:03:37: :-D
->> 22:03:43: ty seš píííííííííčus! :-D
->> 22:03:45: tohle je geniální
->> 22:03:53: a čum teď já!
->> 22:03:55: vtip
->> 22:04:21: jede Adam a Eva Novotný autem a stopuje ho klasická policejní prohlídka
->> 22:04:28: "dobrý den pane řidiči, prosím vaše doklady"
->> 22:04:31: policajt vidí doklady
->> 22:04:38: a akorát ho pošle dál :-D
->> 22:04:52: :-D
­
iHyi, Dnes
-<< 22:05:09: :D :D :D
-<< 22:05:45: ty vole, jako já s tím jdu na blog
-<< 22:05:48: tohle není možný
­
de_FACTO, Dnes
->> 22:05:50: :-D
->> 22:06:31: nebo počkej, čum
->> 22:06:41: milujou se spolu dva milenci
->> 22:06:44: a ten chlap pak na ni
->> 22:06:52: "jééé Adame, vypadni"
->> 22:06:53: :-D
->> 22:07:03: :-D
­
iHyi, Dnes
-<< 22:07:07: :D :D :D :D :D :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 22:07:35: :-D
->> 22:07:39: master-adam-piece
->> 22:08:07: musíš na blog

iHyi, Dnes
-<< 22:09:10: už to sázim
­
de_FACTO, Dnes
->> 22:09:43: hej v bibli se píše
->> 22:10:08: "a Bůh stvořil Adama a Evu. A Adam a Eva na to "ty vole nechceš abych tu byl pořád sám, že jo?"
->> 22:10:10: :-D
->> 22:10:22: :-D
­
iHyi, Dnes
-<< 22:10:26: :D :D :D :D :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 22:10:30: genesis-jokes
­
iHyi, Dnes
-<< 22:10:33: ne, tak já chvíli počkám
-<< 22:10:34: :| :D :D :D
-<< 22:10:37: ty vole :D :D
-<< 22:10:40: co ten smajl tam piča?
-<< 22:10:43: ten tam nepatří
­
de_FACTO, Dnes
->> 22:10:44: :-D

iHyi, Dnes
-<< 22:11:50: iHyik, Dnes
-<< 22:11:09: no
-<< 22:11:22: neee
-<< 22:11:24: to tam nedám
-<< 22:11:26: něco jinýho
-<< 22:11:28: ježiš
-<< 22:11:29: :D :D
-<< 22:11:31: ty nevíš
-<< 22:11:34: proč se směju ježíšovi
-<< 22:11:43: ale pak to pochopíš, až si to přečteš :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 22:13:38: :-D KOMU TO JE?
->> 22:13:40: CAPS
­
iHyi, Dnes
-<< 22:13:43: mystikovi :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 22:13:44: coolrva
->> 22:13:45: :-D
­
iHyi, Dnes
-<< 22:13:47: J:D
-<< 22:13:57: vole, já tam asi dám aji tu část s coolrvou :d
-<< 22:14:00: :D
-<< 22:14:11: ono to chce hlavně nějaký zakončení, žejo
­
de_FACTO, Dnes
->> 22:14:18: prostě to kopírni
->> 22:14:27: počkej
->> 22:14:31: já dam zakončení
­
iHyi, Dnes
-<< 22:14:34: ty vole, tuhle tu konverzaci dát na lamera, tak jim to rupne systém :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 22:14:45: dávám zakončení
->> 22:14:50: Ježíš je na kříži
->> 22:15:11: a nekompromisní Říman mu tluče poslední hřebík
->> 22:15:17: a Ježíš hlavu na rameni
->> 22:15:18: a řiká
->> 22:15:52: http://gnosis9.net/img/mytus009.jpg
->> 22:16:02: "Za to stejně může ten pičus Adam a Eva"
­
iHyi, Dnes
-<< 22:16:36: :D:D:D
-<< 22:16:49: hej asi to nebylo zakončení, protože mám další
­
de_FACTO, Dnes
->> 22:16:58: ...
­
iHyi, Dnes
-<< 22:17:00: Leží Adam v Edenu
-<< 22:17:09: a přijde za ním Bůh
-<< 22:17:13: a Adam usne
-<< 22:17:22: a Bůh mu vyjme žebro
-<< 22:17:39: a pak si vzpomene, že chtěl stvořit Evu, tak mu ho dá zase zpátky :D
­
de_FACTO, Dnes
->> 22:17:43: :-D
->> 22:17:46: TYYYY
->> 22:17:49: seš Kristus
->> 22:17:50: teda
->> 22:17:56: pičus jsem chtěl říct
->> 22:17:56: :-D
->> 22:17:59: .D
->> 22:18:04: TOHLE je teprve zakončení
->> 22:18:16:
de_FACTO (22:16):"já taky nejsemtenolympijskej zkrachovalecjak se píšePhelps?
Mystik ‎(22:16):asi jo, sport moc nesleduju
de_FACTO ‎(22:17):no já taky neale takvyhrál všechno a všudea je rychlejší než Willy, kterej plave o záchranu"

II. Na zeleno

aneb iHyi na cestě Michala Viewegha (link)

První kolo jsem (zcela nepřekvapivě) nevyhrál a ani jsem si nedělal naděje. Úspěšnejší byl Michal Kočí, se svojí kapitolou Ukřižovaná, která se povedla a já mu tímto gratuluji. Tentokrát moje ambice sahají trochu výš, než minule, stále však není co slavit. Užijte si to: http://ihyipiseproviewegha.blogspot.com/2009/08/ii-na-zeleno.html

Kolik třešní, tolik višní a čeho je moc, toho je příliš, a ještě jednou mi to uděláš tak ti urvu hlavu a nacpu ti ji do obličeje, ty spratku!

Takhle jsem nadával jednou a doufal jsem, že to bude stačit. Očividně jsem se mýlil takže svou mladickou netrpělivost narvu sem. Aby to všichni viděli, jak je ta technika mizerná.

Hraju si na facebooku UNO. Hraju ho s MoiJe. Kecáme. Najednou mi to vypadne. Pak mi facebook spadne. A nejde načíst. V půlce hry. V půlce rozhovoru. Mezitím se bavím s Flufem na ICQ. To najednou spadne. Po chvíli se obnoví, ale zas spadne. Restartuju komp. Nahodím mirandu, pak i ICQ a najednou to zas spadne. Naštvaně se zkouším připojit na last.fm, který ale taky nejde načíst, stejně jako facebook. To už na mě bylo moc, tak jsem si chtěl postěžovat na twitter, že vůbec nic nejede. Jenže on nejel ani ten twitter. Navztekaně se chci připojit na svůj MSN účet, kterej ale taky nehodlá spolupracovat a na jabberu není lautr nikdo. Nasraně zapnu skype, kterej jedinej jede a tam si vyliju pocity kámošce. Mezitím udržuju vzkazíkovou konverzaci s Flufem přes lost.cz.

Můžete si říkat co chcete, ale jsme na týhle technice závislí. A když vám to spadne v půlce čehokoliv, to jako fakt mám teď chuť prokopnout do zdi díru na nový dveře.

iHyi vs. hrozinky

Jestliže se mnou přátelíte na facebooku, čtete můj blog, sledujete mě na twitteru a stíháte to všechno zaráz, určitě už máte jasno (A jste roboti!). Jsem totiž odvěkým nepřítelem hrozinek, největší sušené blitky, jaká kdy spatřila světlo světa. Řekněte mi, co komu ty slaďoučké hrozny udělaly, že někoho napadlo, že je všechny slisuje, zbaví je šťávy a pak vypustí do světa. Pak je my chudáci (jako já) musíme konzumovat každou sobotu v tetiných koláčích, štrůdlech a všech možných buchtách, kde si je prostě nemůže odpustit. Kdyby tam aspoň byly dvě, ale kdykoliv si ukousnete, místo tvarohu, který tam jediný má co dělat, začnete prskat, dávit se a zvracet. Když tenhle svůj kryptonit vyflusnu na talíř, do dlaní, do koše, bráchovi do ksichtu, dostanu vynadáno, že jsem prase. Když se pohromě snažím zabránit a začnu to nechutné, rozmlajgané svinstvo vydlubovat a modlím se přitom, aby na mě neskočila nějaká nemoc, dostanu vynadáno, že jsem nimra. Když koláče a štrůdly odmítnu žrát (jídlo s hrozinkami se nejí, to je pravidlo číslo jedna), dostanu vynadáno, že jsem vybíravej a co by za to děti v Africe daly. Já být dítětem v Africe, tak si sbalím luk a šípy a místo hrozinkového teroru, který k nám přivezli misionáři z Milonic, bych šel lovit gepardy. Kdybych u toho chcípnul, jedna nula pro mě.

Pokud by to však byl jediný problém, a sice nejíst buchty a nežít mezi černochy, dokázal bych se s tím smířit. Hrozinky ale moc dobře věděj, že jsem jejich zarytý odpůrce, ale taky dobře věděj, že síla mojí "pevné" vůle se měří na vzdálenost před dveřmi-za dveřmi, a proto si pro mě nachystaly ty nejhorší špeky. Jedním z nich jsou takový ty bílý mega hrozinky, co se daj třeba nacpat do biskubskýho chlebíčku (kterej nejím, protože je hnusnej), ale nejenom tam, prakticky se s nimi můžu setkat kdekoliv, záleží jen na tom, jestli je maj zrovna v lidlu ve slevě.

V časech, když jsem byl ještě malej, blbej a moje vlasy čerstvě zkorodovaly, byly mi hro... ne, já už to slovo ani vyslovit nemůžu, ...zinky cpány ve své poživatelnější for

mě - suché, nerozblamcané a ze sáčku. Musel jsem být fakt hrozně malej a blbej, že jsem to žral.

A teď jsme konečně tam, kam celou dobu mířím. Za předpokladu, že máte s H* stejný problém, jako já, to znamená, že tento příspěvek stále čtete, anebo jste si na popud autora odskočili do samky pro jeden H* balíček a teď s tím sáčkem schválně šustíte, až vám z toho slízá omítka z baráku a mlaskáte si do toho úvodní znělku z digimonů česky (což byste mě opravdu úplně nakrkli), je to jedno, protože všichni musíte vědět o největším potravinářském spiknutí v Česku:

Emco Mysli (na zdraví) !!!

Dřív, v dobách, kdy se ještě jmenovalo Emco Müsli čokoládové a nikdo na zdraví nemüslel, bylo to super. Všechen ten chutný oves, ořech, proso či jiná zrněna namíchané ve vyváženém poměru k čokoládovým mini-bobům, s LEHKOU (fakt jich tam nebylo moc) příměsí hrozinek. Bejvávalo, bejvávalo, bejvávalo dobře. Dřív se ta jedna dvě H* daly spolknout, vydloubnout, dneska ale abych si ke snídani bral detektor a všechny ty sušený potvory vypípal. Druhá možnost je, že vstanu o hodinu dřív a přeberu to jak Popelka. Žerou holubi hrozinky? Ty vole, snad jo, jinak se nenasnídám.

Na závěr filozofická otázka (Flufe), kterou si ta zbytečná složka studentských pečetí vůbec nezaslouží: Jakej je kurva rozdíl mezi hrozinkama a rozinkama?

Pushing Daisies [100%]

"At this very moment, in the city Coeur d'Coeurs, young Ned..."

Těžko byste hledali milejší, kýčovitější a romantičtější seriál v jednom. Vlastně byste neměli šanci.

Včera jsem dokoukal poslední díl PD. Jaké to bylo rozloučení, o tom později. Jelikož u nás tento skvostný seriál má velice slabou základnu a mnozí jej ani neznají, rád vám nejprve přiblížím, na co jsem vlastně celé dvě série koukal.

Pokud byste byli mí přátelé, které vidím pět minut v autobuse a musel bych stihnout vám všechno urychleně objasnit, vypadalo by to asi takto: "Jeden chlápek, ještě jako malej kluk, zjistí, že dokáže oživovat mrtvé. Pokud umřou dokáže je jedním dotekem na minutu oživit. Pokud se jich do minuty nedotkne zas, umře někdo jiný. Oživlý však neumře. Pokud ale má žít dál, ten chlápek se ho už nikdy nemůže dotknout. Když ten chlápek vyroste, v týmu s jedním detektivem vyšetřujou vraždy. Vždycky se zeptá oběti, kdo jí to udělal a pak ji zase 'zabijou'. Jednou ale ten týpek dostane oživit jeho lásku z děství. Protože ju ale furt miluje, nedotkne se jí znovu a místo ní umře někdo jiný. No a to je tak v kostce celý, Adame."

Samozřejmě to ale není celý.

Ned - To je ten týpek, co umí oživovat mrtvé a co oživí svou životní lásku, Chuck Charles. Jejich vztah je založen na nedotýkání se sebe, což z něj dělá unikátní, romantickou podívanou. (Já bych to nevydržel, u mě už by byla Chuck druhej den mrtvá.) Vlastní pekařství Pie Hole, kde peče koláče. (Nikoli pod paží, i když v tom vedru ... )

Chuck Charles - Nedova láska z dětství. Její rodiče jsou mrtví, jediný, kdo jí zbyl, jsou její dvě tety Lily a Vivian, které její smrt oplakávají. Chuck se o ně dřív starala, teď se jim ale nemůže ukázat, protože by jim to mohlo způsobit šok.

Olive Snook - Pomocnice v Pie Hole. Je dlouho zamilovaná do Neda a je nešťastná, když má cukrář oči jen pro Chuck. Zprvu se snaží přijít na Nedovo a Chuckino tajemství, později ale všeho nechá. (NEJlepší postava, u každé její scény jsem chytal záchvaty smíchu, leckdy jsem si některé části musel i přetáčet znova a znova)

Emerson Cod - Fanoušek "pop-up" knih (takový ty s vyjížděcíma obrázkama) a soukromý detektiv, který za vším vidí jen peníze. Jeho ironické komentáře a "bezcitnost"k jeho postavě naprosto sedí. Úzce spolupracuje s Nedem při vyšetřování. Celý život pátrá po své ztracené dceři.

Teta Lily - zahořklá stará dáma, bývalá akvabela. Kromě svého oka, schovaného pod páskou, skrývá šokující tajemství.

Teta Vivian - dobrosrdečná a milá stará dáma, bývalá akvabela. Neskrývá nic, je čistá jako okvětní lístek Lilye.

Co je na Pushing Daisies ale tak unikátní? Má jedinečný smysl pro humor, kterým mě vždycky naprosto odzbrojí. Navíc je strašně milý svým kýčem, kterým se vůbec nešetří, naopak se s ním úplně rozhazuje, plýtvá a hýří, což v tomto jediném případě je jen dobře, protože je to hlavně onen kýč, který vás sejme. O zmiňované romantice nemluvě. Jestli jse nespokojení s vaším psychologem, serte na něj a sežeňte si Pushing Daisies. V kombinaci s kakaem to nejlepší na nervy.

A abyste si zas někteří (já vás totiž vidím, že, Niku?) neříkali, že "další nekonečnej seriál nepotřebuju", tak vás můžu ujistit, že Pushing Daisies mají jen dvě série, první s 12x40 minutami, druhá měl skončit desátým dílem (původně tak i skončila, stanice ABC seriál pozastavila), což však nevypadalo jako závěr takové příběhu nijak zvlášť korektně, proto byly natočeny ještě tři díly. Je na nich poznat, že jsou trochu uspěchanější, celý seriál prakticky zakončí druhá půlka dílu 2x13, přesto ale fanoušci musí zaplesat. Lepší konec, než-li nic.

Takže dnes, všichni, povinně: Vypněte porno, vypněte Brüna, odejděte z kina v půlce Star Treku a pusťte si Pushing Daisies. Nedoceněný seriál, který se k nám asi nikdy nedostane. Bohužel.

Arctic Monkeys - Humbug [90%]

Už je to nějaký pátek, co se ví, že nové album Arcticů mělo vyjít na konci srpna. A už je to nějakou tu středu, co album uniklo na internet. Sice se někdo snaží úspěšně všechny linky ničit, ale doba je zlá a pirátům neunikne nic. Takže i já jsem toužil po tom si je poslechnout.

Obě předchozí alba Favourit Worst Nightmare a Whatever People Say I Am, That's What I'm Not se mi na první poslech nijak zvlášť nelíbila. Sice jsem jásal nad hitovkami Fluorescent Adolescent (kickass) a Mardy Bum (relax-kickass), ale zbytek byl mému vkusu vzdálený. Přesto však jsem v jejich písničkách cítil něco. Něco, kvůli čemu jsem je pořád poslouchal, dokud se mi prostě nezalíbili. Stačí slyšet třicetkrát This House is a Circus a věřte mi, že pokud se vám bude líbit právě tato skladba, máte vyhráno a stanete se fanouškem. Já jsem se stal. Arcitcy si musíte prostě naposlouchat a pak už na ně nedáte dopustit.

Tenhle přístup však u Humbugu neplatí. Hned poprvé jsem z byl z alba na větvi. Vleklé a temné písničky se zvláštním nádechem optimismu, který tam stále slyším, což mi třeba "chybělo" u přechozích cédéček. Jsou to jiní Arctic Monkeys. Jsou hodně jiní (to je teď asi móda, Placebo, Coldplay, ...) a někdo si prostě nedokázal zvyknout na takovou transformaci, ale myslím, že tihle lidé mají stejný problém, jako já u prvních alb - musí si Humbug naposlouchat.

Shrnu to do jednoho bodu: YEAH! A doporučím vám Pretty Visitors, nejlepší skladbu alba.

Potěšen, v srdci rozhořčen

Ráno mě vzbudil bratr slovy "Dělej, dole je Marie a čeká na tebe." Vylítnul jsem jako blesk z postele, otevřel dole dveře a jelikož situace vypadala přesně jako "nikde-nikdo", začal jsem celkem nahlas volat "Madlíííí?". Nevím, jak to toho malý blbečka napadlo, asi chtěl být zase zlej a nechtěl mě nechat vyspat, což on dělá skoro pořád a s potěšením.

V sobotu občas slýchávám rozhovory:

"Kde je Tom?"

"Spí."

"Jéé, já ho půjdu vzbudit!"

Pak už je slyšet jen dupot po schodech. Obvykle se mu povede mě vytočit do nepříčetnosti, protože má prostě rád, když mi může sebrat pár cenných minut snění. Hlavně doufám, že to nemá vyšší cíl, jinak se fakt bojím. Vrchol všeho totiž byl, když na mě vytáhnul svou foukací harmoniku (stále platí, že Ondru za to zabiju, že mu to ukázal, ten nástroj vzešel od ďábla a já ho k němu v blízké době pošlu na kafe) a začal mi nad postelí vyhrávat. Ne. Vyřvávat! Prase. To bylo hrozný probuzení.

Nicméně dnes jsem vstal hledat neexistující Madli a jelikož jsem jeho trik prokouknul až moc pozdě, zařval jsem na něj do kuchyně "Matějiiii!", odpovědí mi byl smích. Mrcha. Tu jsem si uvědomil, že je pátek a že bychom měli mít doma noviny. A v nich by měl být můj článeček s mýma fotkama. Je tam, je na celou stránku. Akorát se pod to podepsal někdo jinej. Čekal jsem to, ale doufal jsem v to, že tam napíšou něco jako "obec" a tak, ale jmenovitě? No tak to sorry, to je trochu nefér. Co nadělám? Nic.

Po chvíli přijde máma, že prý je v novinách článek o gecoachingu v Bučovicích. Tak mám ohromnou radost, že jako super, že si rád počtu. Takže jsem si hrozně rád početl a málem se zadusil čajem. Nejenom, že ty dvě hvězdy z Brna (btw. jak se k nim dostali? To jako šli po městě, našli poklad a byly tak tupý, že se jich u toho všiml redaktor, co zrovna procházel? No, to nechám být.) málem sepsali seznam všech kešek po Bučovicích, ještě tam řekli, že jedna je schovaná v zámecké zahradě, což nevím kde a zrovna já bych to vědět moh. Takže buď je redaktor Rita Holoubková a upravuje si skutečnosti anebo ty dvě hvězdy spolu ve volném čase pasou husy. Druhá věc, ta nejhorší, je ta, že v článku hrozně popisuje, jak to musí být tajný, aby je nikdo neviděl, jinak by skrýš byla prozrazena. Když si to shrnu, tak čtenář je naveden ke skrýši slovně, poté se dozví, že by vlastně neměl vůbec vědět, kde se keška nachází, ovšem korunovali to, děvčice zlatý, tím, že tam připojili fotku přímo u skrýše s keškou v ruce. No tak to je největší vrchol a já je za to posílám i s celým deníkem do pr... Brna! Tak! Tam! Chudák zakladatel, ten musí zuřit.

Do třetice jsem chtěl ještě všem oznámit, že jsem alergik a proto nesnáším léto. Urve mi to nos.

Dilema jak prase

Tak jsem si zase řekl, že píšu sračky. Zrovna sem jsem chtěl vymyslet nějakej vtip, ale prostě to nejde. Prostě už nejsem vtipnej (neříkám, že jsem byl). Jsem starej, zatrpklej a nesvědomitej. Jsem troska. Už mě nečtěte, je to zoufalství samo o sobě. Vstup maj odteď povolený jen emo děti, co se tu nad mýma psychedelickýma (ani nevím, co to znamená, ale zní to dobře a vy to beztak taky nevíta, tak co?) výlevama budou řezat žiletkou a promlouvat k sobě nešťastně "ten iHyi se tak zkazil, to je na zářez" a pak "no to je zas článek, jdu zaříznout" no a nakonec "jsem se dvakrát řízla, to je na zářez". Všichni jste úplně pitomý, takže jestli vykrvácíte, dobře vám tak, nesnáším lidi, co se řežou. Taky bych chtěl vytknout celý společnosti, že rodí sedmnáckrát lepší (a osmnáctkrát vtipnější) bloggery, než jsem já, za což jí neděkuju, ale posílám do pekla. Uvař se, zmetku. Prostě a jednoduše s tím asi brzo seknu, protože pochybuju, že se napravím a budu nejlepší ze všech. Keep rich, or die tryin'. Nebo tak nějak. Zrovna dneska chci mít buď všechno nebo nic. To stojí za zářez.

I. Na druhý pohled

aneb iHyi na cestě Michala Viewegha. (link)

Aby mi to tu nesvinilo blog, byl článek přemísteň na novou adresu: http://iHyipiseproviewegha.blogspot.com

Že by přerod?

http://blogovyroman.idnes.cz/blogovy-roman.asp?cmd=form

Tak už to vypadá, že se zase po pár měsících vrátím k psaní. K tomu pravému psaní. Žádný blogování nebo tak, to vůbec. Regulérní "kniha". A víte, že se mi stýskalo? Dělám to kvůli slávě a kvůli tomu, že si mě třeba někdo všimne (stále věřím, že mám na víc, akorát musím fakt zatnout svěrač a skočit do toho pěkně hlavě). Ale taky (samotnýho mě to zaráží, jsem netušil, že bych to někdy moh říct a zároveň to myslet vážně) kvůli tomu, že si přeju, abych zase začal psát a abych naplnil původní poslání tohoto blogu, které zatím opravdu zůstane tajemstvím, protože jinak se mi taky můžete sakramentsky vysmát, když z toho nic nebude. Takže ne, pravé a tajemné poslání symbiothicu je stále v rozběhu. A proto ten Viewegh (mám dobře ta véčka?). A proto Michal (íčko snad v pohodě).

Na chvíli jsem cítil, jak se chvěju a těším, až tu kapitolu napíšu. Od svých čtrnácti let poprvé. 

Asi vyhoříme

Vždycky jsem chtěl být hroznej rebel. A dneska přišla bouřka.

Takže se to samozřejmě musel všechno vyházet z elektřiny a tak. Já to nemám rád, protože obvykle s někým důležitým mluvím a přijde máma zvolá "Vypínat, přišla bouřka". To je fakt hnus, protože obvykle to ukončím v půlce nějaký zajímavý debaty a to mám pak zkaženej celej večer. Ale teď přišla úplně nová éra. Netbook nemusí být v zásuvce. Takže jako nazdar. Problém je v tom, že modem v té zásuvce ale bejt musí. A modem já potřebuju. A jelikož jsem dnes měl povypínat celej barák, tak jsem vyhodil televizi, komp a hifinu, ale nikoli wifinu. Takže jsem právě dneska hroznej rebel. Ale je to na hovno, protože kvůli mně asi vyhoříme.

Zamiloval jsem se. Pětkrát za noc

Když jsem to řekl svému virtuálnímu kamarádovi Kalimerovi, jeho pohotová odpověď nezněla "Do koho?", ale "A kolikrát jsi zasunul?" Nu, abych pravdu řekl, tak ani jednou. Spíš opačně.

Ale myslím, že to by stačilo, nejsme rudá knihovna. Opravdu nejsme. Určitě si stále pamatujete na náš (já, Fluf a Gůdy) "Závod pro hudební debarbaraci", který vymyslel kolega Fluf a posléze se k nám přidal kolega GudMen. O všem vás postupně zpravujeme na našich last.fm žurnálech: můj, Flufův a Gůdyho. A já si v rámci poslechu pustil pár skupin. Konkrétněji Spankrock - Yoyoyoyoyo, Shitdisco - Kingdom of Fear a Metallica - St. Anger.

Drazí čtenáři, bylo to otřesné. Zoufal jsem si. Štvalo mě to. Nudilo mě to. Pomrkával jsem po žiletce. Bál jsem se, že se do mě strefují moje minulé životy, kdy jsem byl jeptiškou (určitě byla pěkně zlobivá). Jen stěží jsem to přežil, opravdu jen stěží (i když na fiaskální Koop a KoRn to nemělo, ti mi aspoň ale nehráli hned po sobě). Někdo z výšky se nade mnou ale pravděpodobně smiloval a co následovalo potom, se zdálo vykoupením za všechny jeptiščiny hříchy. Razorlight - Up All Night. Tady jsem byl vystaven pokušení a samozřejmě jsem neodolal (můj budoucí život se utopí v náloži kravskýho hnoje). Po nich jsem se rozplynul pod taktovkou Kid Loco - Kill Your Darlings. Aby toho nebylo málo, božským způsobem mě znásilnili Sunshine Underground - Raise the Alarm. Nato jsem si dal kafíčko s Just Jack - Overtones a trochu jsme pokecali. Zakončili to úžasní Get Cape. Wear Cape. Fly. - The Chronicles of Bohemian Teenager a já šel spát. Jsem trochu na vážkách, zda použít obrat "nikdy se mi nesaplo líp". Asi ho nepoužiju, ale fakticky jsem si to užil. Taky mi tu stále hrají.

Ale zase si říkám: "Stojí mi to vůbec za tu námahu? Vždyť jsem ani nezasunul."