Potěšen, v srdci rozhořčen

Ráno mě vzbudil bratr slovy "Dělej, dole je Marie a čeká na tebe." Vylítnul jsem jako blesk z postele, otevřel dole dveře a jelikož situace vypadala přesně jako "nikde-nikdo", začal jsem celkem nahlas volat "Madlíííí?". Nevím, jak to toho malý blbečka napadlo, asi chtěl být zase zlej a nechtěl mě nechat vyspat, což on dělá skoro pořád a s potěšením.

V sobotu občas slýchávám rozhovory:

"Kde je Tom?"

"Spí."

"Jéé, já ho půjdu vzbudit!"

Pak už je slyšet jen dupot po schodech. Obvykle se mu povede mě vytočit do nepříčetnosti, protože má prostě rád, když mi může sebrat pár cenných minut snění. Hlavně doufám, že to nemá vyšší cíl, jinak se fakt bojím. Vrchol všeho totiž byl, když na mě vytáhnul svou foukací harmoniku (stále platí, že Ondru za to zabiju, že mu to ukázal, ten nástroj vzešel od ďábla a já ho k němu v blízké době pošlu na kafe) a začal mi nad postelí vyhrávat. Ne. Vyřvávat! Prase. To bylo hrozný probuzení.

Nicméně dnes jsem vstal hledat neexistující Madli a jelikož jsem jeho trik prokouknul až moc pozdě, zařval jsem na něj do kuchyně "Matějiiii!", odpovědí mi byl smích. Mrcha. Tu jsem si uvědomil, že je pátek a že bychom měli mít doma noviny. A v nich by měl být můj článeček s mýma fotkama. Je tam, je na celou stránku. Akorát se pod to podepsal někdo jinej. Čekal jsem to, ale doufal jsem v to, že tam napíšou něco jako "obec" a tak, ale jmenovitě? No tak to sorry, to je trochu nefér. Co nadělám? Nic.

Po chvíli přijde máma, že prý je v novinách článek o gecoachingu v Bučovicích. Tak mám ohromnou radost, že jako super, že si rád počtu. Takže jsem si hrozně rád početl a málem se zadusil čajem. Nejenom, že ty dvě hvězdy z Brna (btw. jak se k nim dostali? To jako šli po městě, našli poklad a byly tak tupý, že se jich u toho všiml redaktor, co zrovna procházel? No, to nechám být.) málem sepsali seznam všech kešek po Bučovicích, ještě tam řekli, že jedna je schovaná v zámecké zahradě, což nevím kde a zrovna já bych to vědět moh. Takže buď je redaktor Rita Holoubková a upravuje si skutečnosti anebo ty dvě hvězdy spolu ve volném čase pasou husy. Druhá věc, ta nejhorší, je ta, že v článku hrozně popisuje, jak to musí být tajný, aby je nikdo neviděl, jinak by skrýš byla prozrazena. Když si to shrnu, tak čtenář je naveden ke skrýši slovně, poté se dozví, že by vlastně neměl vůbec vědět, kde se keška nachází, ovšem korunovali to, děvčice zlatý, tím, že tam připojili fotku přímo u skrýše s keškou v ruce. No tak to je největší vrchol a já je za to posílám i s celým deníkem do pr... Brna! Tak! Tam! Chudák zakladatel, ten musí zuřit.

Do třetice jsem chtěl ještě všem oznámit, že jsem alergik a proto nesnáším léto. Urve mi to nos.