sobota 27. června 2009

Snow Patrol [99%]

Původně to měl být jeden velký článek o mých oblíbených kapelách. Jedno velké, úchvatné a britské shrnutí. Ale dlouhý články se špatně čtou. Vítám vás tedy u prvního dílu nekonečného(?) hudebního seriálu. Mými hosty jsou:Snow Patrol. Nebudu si všímat mezníků kapely, úmrtí členů (ani snad nikdo neumřel) a životních úspěchů jako jsou svatby a jiná trápení. Zastávám názor, že není důležité znát o kapele všechno. Upřímně, ani nevím, jak se jmenuje frontman Snow Patrol. Je mi to vesměs fuk, řeším jen to, jakou dělá kapela hudbu a jak moc se mi líbí. V pořadí uvedu jejich alba: Songs for polar bears (tohle se mi nelíbi) poté When it's all over we still have to clear up (tohle jsem ještě neslyšel a to si říkám fanda), dále Final straw (taky neslyšel, je to opravdu ostuda, polepším se), ale poslední dvě už mi neunikla a troufám si říct, že ať už je na těch předešlých třech třeba i německý fekál porno, moje vnímání kapely to opravdu nezdrtí do malého kvádříku na umývání nádobí v myčkách. Jde o Eyes open a nejnovější A hundred million suns. Jak jen to bylo možné, album Eyes open mě takřka uvedlo do tranzu a nerad jsem se z něj vracel. Chasing Cars, mě k nim dostalo a už nepustilo. Další zaručené hitovky, které z alba vybočují, jsou poté určitě You Could Be Happy, Set the Fire on the Third Bar a Open Your Eyes (!!!). Doporučuji rozkliknout odkazy na YT. Z posledního zmiňovaného alba už je těch "jasnej" písní zdaleka míň, celé album není až tak moc "patrolovské", ale po několikerém přehrání se do něj stejně zblázníte. Úvodní song If There’s A Rocket Tie Me To It a po ní následující Crack the Shutters jsou dvě největší pecky a rozhodně stojí za poslech. (Znovu přidávám odkazy, nechci si sem moc dávat videa). Poslední čtyři kick-assovky, který leží na seznamu "Zásadní" jsou pak tyto: Signal Fire, When I Get Home for a Christmas a Run společně s The Planets Bend Between Us. (+ Hands Open)

Sněžná hlídka je kapela, na kterou bych musel jít. Musel! Jestli někdy budou vystupovat v Česku, budu pravděpodobně první, kdo si na ně koupí lístek. Sice už neplatí, že je pokládám za svoje nejoblíbenější, nicméně they'll be always in my heart and I will never forget. Jejich písně jsou inspirativní, uklidňující a zároveň nakopávající. Při poslechu se mi chce buď brečet anebo rozflákat nějakej barák. Miluju je a nedám na ně dopustit. Obzvlášť v zimě.

1 komentář: