Je sobota, mám zrovna čas, nikdo mě nevyhazuje od počítače, čili je na čase svěřit se čtenářům, jaký jsem měl vlastně týden. Od minulého pátku se stala hromada věcí. Což je na takovou malou vesničku celkem objevné zjištění.
Tak třeba v pátek, to jsem se podruhé v životě opil. Původní myšlenka "posezení s kamarádkou" se zvrtla v mírnější alkoholový dýchánek (opravdu mírnější, fakt). Ze dvou členů se pak vyklubali čtyři, z toho jeden chtěl po celý večer běhat v trenkách po střeše. Podle jeho plánu jsme postupně měli hrát kvarteto a kdo prohraje, bude běhat po střeše v trenkách, poté neustále vykřikoval, že jsme socky, že nám tahle zábava nepřijde vůbec vtipná. Nato si vzal pásek, uvázala si ho po obvodu hlavy a začal předvádět bojová umění. Najednou někoho napadlo, že si zahrajeme twistera. Michael znova navrhnul, že by se mohlo hrát o běhaní v trenkách po střeše. Byl opět přehlasován a tak se hrál twister jen pro zábavu. Nakonec byl však jeho plán stejně splněn a sám rozhodn vylezl z okna na tu svoji střechu, pod rouškou tmy sundal oblečení a proběhl se kolem dokola. Blaženě naběhl zpět do pokoje, vzal pásek, obmotal ho kolem pet flašky a udělal si z ní domácí zvířátko a zatakoval hrací plochu na již zmíněného twistera. Se závěrečnými slovy "všechno na všechno" zalehl většinou barevných koleček na plátně a bylo vymalováno. A z čeho jsem se to vlastně opil? Půl panáka jaggermeistera a dvě skleničky vodky s džusem (1:3). Ano, drazí čtenáři, jsem máčka. Jestli mě opije tohle (upozorňuji, že jsem byl pouze v náladě a motal jsem se, věděl jsem o sobě na sto procent), tak nechci vidět, co budu dělat na vlastní svatbě. Nicméně po cestě domů jsme naházeli do schránek pár volebních lístků. Po kilometru a půl, to už jsem seděl na židli za počítačem, jsem chvíli měl problém zorientovat se v prstokladu na klávesnici, ale do hodinky jsem byl jako rybka.
To nás přesouvá k sobotě, která pravděpodobně neznamenala v tomhle týdnu vůbec nic.
Neděla byla ve znamení částečné biologie (písemka) a RocknRolly (automaticky zařazena jako jeden z nejlepších filmů, jakej jsem viděl, navíc ten přízvuk anglickej....).
Pondělí bylo stěžejní. Na moje nebohé tělo se přes noc z neděla přenesla rýma jako trám. Bylo to strašný a ještě teď je to dost na nic. Kašlu, smrkám (= troubím) a v pondělí mě ukrutně bolela hlava. Ale úplně hrozně. S diagnózou ucpaných dutin ale do školy stejně musím. Závěrečné písemky totiž nedávají druhou šanci. Večer jsem pak uznal, že jsem se stal závislý na kakau. Do jedné hodiny se pokoušel naučit. Vzdal jsem se a šáhnul po nové premiere. Poslední premiere. Rozlučková. Ach jo.
Úterek jsem využil ve prospěch neznalosti kapraďorostů a ve fyzice jsem byl mučen aspoň 25 minut lavičního času. Předtabulní čas, jen tak pro zajímavost, byl něco kolem deseti miliard let. Za jedna. *OBROVSKEJ_ODDYCH*
Ve středu jsem vyrazili zase na návětrnou stranu Vysočiny a zmrzali tam až do dvanácti. Navíc jsem chytil do zubů průvan a ten zmetek se mě drží ještě dneska. Důležité bylo, že v Nesovicích, chápete to, to je kousek prostě, taková díra, kde si myslej, že jak je tam teď přestupní uzel IDS JMK, tak jsou střed světa (to máte za to, že na prvního máje jste k MOJÍ vesnici napsali "Ceckojedy", parchanti [;-)]), no tak prostě tam, tam na sloupu zrovna uprostře uzlu, někdo vylepil tohle. To udělal nějakej zmetek z devátý třídy beztak, tipuju to na ty blbečky, co vždycky sedávaj v autobuse na padláku! Po vzoru Flufa (tam si taky přečtěte, o co vlastně jde) to při nejbližší příležitosti strhnu.
Čtvrtek je zase o ničem, jen písemka z matiky možná tak stojí za zmínku. I když vlastně. Objevil jsem dvě soutěže. Literární. Psací. Pro psavce. Takže je obě zkusím. A k tomu se musím pochlubit, že jsem vyhál tady, což bylo veselé (hledejte fotogalerii).
Pátek - den ve znamení sekání trávy. Původně jsem si připravoval vtipný článeček o mých geinálních počinech, ale když to shrnu větou "Holky, jestli chcete manžela, kterej vám s chutí okope rajčata a pohnojí okurky, radši běžte zvonit na jiný dveře", vypoví to takřka o všem (jen ne o bráchovi, kterej vzal srp a z nudy začal osekávat omítku u souseda).
Jéžiš, to už je zase sobota?
Tak třeba v pátek, to jsem se podruhé v životě opil. Původní myšlenka "posezení s kamarádkou" se zvrtla v mírnější alkoholový dýchánek (opravdu mírnější, fakt). Ze dvou členů se pak vyklubali čtyři, z toho jeden chtěl po celý večer běhat v trenkách po střeše. Podle jeho plánu jsme postupně měli hrát kvarteto a kdo prohraje, bude běhat po střeše v trenkách, poté neustále vykřikoval, že jsme socky, že nám tahle zábava nepřijde vůbec vtipná. Nato si vzal pásek, uvázala si ho po obvodu hlavy a začal předvádět bojová umění. Najednou někoho napadlo, že si zahrajeme twistera. Michael znova navrhnul, že by se mohlo hrát o běhaní v trenkách po střeše. Byl opět přehlasován a tak se hrál twister jen pro zábavu. Nakonec byl však jeho plán stejně splněn a sám rozhodn vylezl z okna na tu svoji střechu, pod rouškou tmy sundal oblečení a proběhl se kolem dokola. Blaženě naběhl zpět do pokoje, vzal pásek, obmotal ho kolem pet flašky a udělal si z ní domácí zvířátko a zatakoval hrací plochu na již zmíněného twistera. Se závěrečnými slovy "všechno na všechno" zalehl většinou barevných koleček na plátně a bylo vymalováno. A z čeho jsem se to vlastně opil? Půl panáka jaggermeistera a dvě skleničky vodky s džusem (1:3). Ano, drazí čtenáři, jsem máčka. Jestli mě opije tohle (upozorňuji, že jsem byl pouze v náladě a motal jsem se, věděl jsem o sobě na sto procent), tak nechci vidět, co budu dělat na vlastní svatbě. Nicméně po cestě domů jsme naházeli do schránek pár volebních lístků. Po kilometru a půl, to už jsem seděl na židli za počítačem, jsem chvíli měl problém zorientovat se v prstokladu na klávesnici, ale do hodinky jsem byl jako rybka.
To nás přesouvá k sobotě, která pravděpodobně neznamenala v tomhle týdnu vůbec nic.
Neděla byla ve znamení částečné biologie (písemka) a RocknRolly (automaticky zařazena jako jeden z nejlepších filmů, jakej jsem viděl, navíc ten přízvuk anglickej....).
Pondělí bylo stěžejní. Na moje nebohé tělo se přes noc z neděla přenesla rýma jako trám. Bylo to strašný a ještě teď je to dost na nic. Kašlu, smrkám (= troubím) a v pondělí mě ukrutně bolela hlava. Ale úplně hrozně. S diagnózou ucpaných dutin ale do školy stejně musím. Závěrečné písemky totiž nedávají druhou šanci. Večer jsem pak uznal, že jsem se stal závislý na kakau. Do jedné hodiny se pokoušel naučit. Vzdal jsem se a šáhnul po nové premiere. Poslední premiere. Rozlučková. Ach jo.
Úterek jsem využil ve prospěch neznalosti kapraďorostů a ve fyzice jsem byl mučen aspoň 25 minut lavičního času. Předtabulní čas, jen tak pro zajímavost, byl něco kolem deseti miliard let. Za jedna. *OBROVSKEJ_ODDYCH*
Ve středu jsem vyrazili zase na návětrnou stranu Vysočiny a zmrzali tam až do dvanácti. Navíc jsem chytil do zubů průvan a ten zmetek se mě drží ještě dneska. Důležité bylo, že v Nesovicích, chápete to, to je kousek prostě, taková díra, kde si myslej, že jak je tam teď přestupní uzel IDS JMK, tak jsou střed světa (to máte za to, že na prvního máje jste k MOJÍ vesnici napsali "Ceckojedy", parchanti [;-)]), no tak prostě tam, tam na sloupu zrovna uprostře uzlu, někdo vylepil tohle. To udělal nějakej zmetek z devátý třídy beztak, tipuju to na ty blbečky, co vždycky sedávaj v autobuse na padláku! Po vzoru Flufa (tam si taky přečtěte, o co vlastně jde) to při nejbližší příležitosti strhnu.
Čtvrtek je zase o ničem, jen písemka z matiky možná tak stojí za zmínku. I když vlastně. Objevil jsem dvě soutěže. Literární. Psací. Pro psavce. Takže je obě zkusím. A k tomu se musím pochlubit, že jsem vyhál tady, což bylo veselé (hledejte fotogalerii).
Pátek - den ve znamení sekání trávy. Původně jsem si připravoval vtipný článeček o mých geinálních počinech, ale když to shrnu větou "Holky, jestli chcete manžela, kterej vám s chutí okope rajčata a pohnojí okurky, radši běžte zvonit na jiný dveře", vypoví to takřka o všem (jen ne o bráchovi, kterej vzal srp a z nudy začal osekávat omítku u souseda).
Jéžiš, to už je zase sobota?
Příspěvky
.jpg){kind=link}
Hodnej kluk:)
OdpovědětVymazat