If there's a God, I'm his fucking father. I got laid on Friday. Allegedly.

Přátelé se mě vždycky ptají: "Kde se v tobě bere tolik energie?". A já vždy odpovídám: "Láska. Je to láska, co mě pohání." Kdybych měl odpovědět na otázku, proč letos píšu tak našlápnutej trash blog, asi bych jim řekl: "Existujou i lidi, co poslouchaj trash metal. Live long and fuck off."

Nemůže za to málo lásky. Nemůže za to frmol ve škole. Není to o tom, že už vás nemám rád, drazí přítomní i pozůstalí. Zajímá vás, proč to tak flákám?

23. dubna se v Rostěnicích konala velká narozeninová oslava. Přišla asi polovina pozvaných. Byla to jedna z nejhorších akcí na světě. Teda jenom podle mýho názoru. Do desíti jsem chlastal jak to prase, když mi ale Jana namluvila, že s ní čekám dítě, byl jsem tak na srač, že jsem tomu uvěřil a sesypal se na chodníku, na lavičce, na stole a sypal jsem to, kudy jsem chodil. Po nespočetných fackách jsem konečně prozřel, vyhlédl z nejhoršího a uvědomil si, že jsem spojil tu nejhorší kombinaci na světě. Ožral jsem se a ještě jsem byl blbej. Někteří by možná v tu chvíli jásali: "Máme spolu děcko? YES, už nejsem panic!" Takovej Nik (16) mi třeba poradil: "Kdykoliv mi mařka řekla, že s ňou mám děcko, vysmál jsem se jí a nevěřil tomu." Nevím, kolikrát mu mařky řekly, že s nima má děcko, ale protože jsme oba žhavýma adeptama na hlavní role v remaku American Pie 1, asi se to mockrát nestalo. Od těhotenské aféry jsem už pak jenom střízlivěl.

Mělo to všechno. Mělo to konflikt, ztratil se iPod (kterej se našel v kofole), byla tam rvačka, rozbilo se tam hodně skla, zasvinil se celej sál, bordel se dělal až do pěti ráno, mělo to nějaký ty pokusy o sex, který bohužel skončily pádem z kapoty auta anebo jeden z aktéru prostě usnul jako belina. Mělo to hlasitou hudbu, hodně chlastu, hodně jídla a nejhorší probuzení na světě. Mělo to taky papírově vyléčenýho kleptomana, kterej ukrad tři mobily a jeden foťák za šestnáct tyček. A stálo to za hovno, to si ale myslím jedinej já.

Co se dělo od té doby? Začal mi smrdět rum, psalo se hodně písemek, přečet jsem Kytici a teď dokončuju perfektní Cestu. Je to strašně perfektní, miluju tu knížku celou.

Rozbila se nám televize, takže mi naši zabavili tu moji malou a já se nemám kde dívat na Simpsonovy. Zas tak moc to ale nevadí, mám premium účet na rapidu, takže jsem stáhl všechny zbylý série BSG, kompletní dvě řady Jericha, šestidílnou prdel jménem Police Squad!, nějaký ty válečný legrácky jako Generation Kill a Bratrstvo neohrožených, sosnul jsem si všechny díly S Italem v kuchyni a od Tondy jsem si donesl dvanáct řad South Parku a luxusní srandu Lucky Louie. Doplnil jsem chybějící pátou řadu Dr. House a začal jsem koukat na Happy Town.

Pořád jsem ještě webmaster na edně a chci teďka hodně hnout s webama, ale není moc času. Dokonce jsem teď i docela při penězích, takže to musím do RFP nějak vydržet a nerozfrcat to všechno.

Zkouknul jsem Shutter Island. Trvalo mi to dva týdny, pokaždé jsem u toho usnul. A bylo to docela dobrý. Sbal prachy a vypadni jsem zas trošku přecenil, zato mě děsně příjemně překvapila sračka jménem Post Grad. Ve čtvrtek jsem nechal oči na Jak vycvičit draka a zvolil si novou alternativu minulého života. Bylo by hrozně kůl, kdybych mohl lítat na dracích a bejt Thor the Viking. Když už mluvíme o Thorovi, trošku mě sere, že jsem včera odešel z kina tak brzo, v titulkách prý byl obrázek Thorova kladiva. Škoda.

Jo, včera jsem viděl Iron Mana 2. Je to nejlepší film roku 2010. Downey je machr a vypadá jako Nikův táta Igor. Myslím, že k nim někdy přijdu na návštěvu s palladiem, co mi na to pan Machálek řekne. Kdybych vám fakt měl Iron Mana doporučit, tak to shrnu asi tak, že to bylo hodně vtipný a že Tony Stark je bez prdele nejlepší komiksovej hrdina, protože nadešel úsvit arogantních sviní a narcisů a ty já měl vždycky nejradši. Navíc to bylo dost dobře akční a žádný zbytečný nátahy. Ruskej záporák je bezkonkurenčně největší tlama ze všech, Rusové jsou fakt hrozně divnej národ. Ale aspoň jsem si trošku procvičil ruštinu, když tam Ivan Vanko občas přilil vodku do ohně. Po edukační stránce, na frak jsem dal i jednoduché francouzštině, ale teď mi řekněte upřímně: když budete francouzkej dozorce ve vězení a jeden z hajzlíků se vám normálně bude procházet po chodbě, taky mu řeknete jen: "Qu'est-ce que tu fais?" Já bych mu paralyzoval koule. A Scarlett Johansson je nová, ale ne tak dobrá Megan Fox. A ten film je prostě náser.

Tenhle měsíc to ale stojí za nic, protože do kin se cpe i novej Robin Hood (a proto si stáhnu Gladiátora) a poslední Shrek. Kde na to mám vzít, to nevím. Navíc mě docela vyděsil plakát na 3D Hurvínka na scéně, co se bude promítat v červnu. Protože Hurvínek je nejlepší, tohle bude určitě strašná blbost. I přesto to ale musím vidět. Takže musím jenom vyřešit otázku, jestli rodiče vytáhnou na Shreka nebo tuzemskej artikl. Odůvodním to samozřejmě tak, že by to třeba chtěl vidět brácha. A při tý příležitosti bych si mohl nakoupit nějaký nový oblečení, co mám slíbený k narozeninám.

Jo, asi jsem vám neříkal, že se mi dojebala fleška. Takže mám teď novou, stříbrnější a hezčí. Údajně je prý i rychlejší. Zatím jsem si ještě nevšiml.

Rodiče si myslí, že když sedím celý dny na kompu, že se tu tajně doučuju techniky podvojnýho účetnictví. Z pošty si totiž dovezli novinku: elektronický podpis. Stálo mě to nervy v pátek večer a v sobotu ráno, včera, dnes i zítra. Nesnáším českou poštu, úplně ze srdce ji za to nenávidím, všechno je to špinavá byrokracie a nic víc! Ale zmiňovat se o tom už nebudu, pořád mi ještě cukají koutky. Prostě a jednoduše, nakonec musel dojít nějakej chlápek z Vicánek, co to všechno udělal. Vicánky : Milonice - 1:0. Však já se jednou naučím těmhle fíglům a pak budu instalovat elektronický podpisy dětem v Japonsku. Tam taky přistoupí na každou kravinu.

Minulej pátek bylo krajský kolo olympiády v českým jazyce. Myslel jsem, že budu aspoň tak v top 10. Ve skutečnosti jsem to prosral jako nikdy. Byl jsem až dvacátej čtvrtej. Hezký skóre. Z dvaceti čtyř. Takže až budu velkej spisovatel, novinář a blogger, přijedu do Lužánek v naleštěným ferrari a ke dveřím položím kytici z devíti set růží a připojím krátký vzkaz: "Takhle voní 24. místo." A pak půjdu chlastat a rozsévat na nějakou zvrhlou spisovatelskou house party. Spisovatelé jsou prej strašně nesvázaný hovada. Literally.

Ve stejnej den se mi navíc úplně rozdrbal mobil. Nechtělo to přehrávat písničky, zmizla mi půlka kontaktů a všechny záznamy z kalendáře. Musel jsem několikrát kompletně restartovat a zformátovat kartu, než zas všechno šlo. Pak jsem šest hodin zaplňoval 4GB kartu písničkama přes bluetooth. Když zvěrstvo, tak pořádný. Jsem sodomista.

Jednu chvíli jsem si taky myslel, že jsem zase zamilovanej. Ale naštěstí mě to brzo přešlo. Co tyvole dneska s holkou? Na Iron Mana by se mnou do kina stejně nešla.

Ve středu jedu do Itálie. Tričko "I am gay and I'm fucking proud of it" a ani "I'm faster than papa mobil" jsem si nevyrobil. Nakonec tam moc pobuřovat nebudu. To ještě uvidím. Spíš bych k tomu radši přistoupil o něco víc lovecky, takže strávím pondělí a úterý ukládáním souřadnic do GPSky, abych si hezky zageocachil. V úterý ale jdu k holičce, tak si možná nechám strojkem nad levý ucho vyholit hákenkrajc. Když někdo bude držkovat, řeknu jim radši, ať jsou potichu, nikdy nemůžou vědět, kdy se stanu novým papežem.

Tou dobou už se ale všichni budem smažit v pekle po roce 2012. I když si většina z vás v anketě myslela, že se nestane nic, já jsem pořád ta minorita, která tvrdí opak. Podle mě fakt všichni chcípnem. Zařiďte se podle toho sami. Já si koupím gramofon.

Stalo se toho hodně. Víte, proč jsem o tom nepsal? Protože jsem to nejlínější prase na jižní Moravě.