Švédský deník: 600 km, 5 litrů

Jakože si půjčíme auto, pojede nás v něm pět lidí, to byl Verčin nápad. Že to auto nemá skoro žádnou spotřebu, to byl taky její nápad a že pojedem do Stockholmu, to taky vymyslela ona. A jako hrubý!

Někdy v deset ráno jsme nasedli do auta, ve kterým už nás čekal Vlasťa. Klasickej malej VW Polo, autíčko do města, pohodička. Po cestě jsme nabrali další studenty, kterým osud naší vlasti neleží u řitě a všichni jeli do hlavního města na českou ambasádu volit. Borci!

První zastávka byla u Maxe. To není člověk, to je něco jak místní mekáč, maj to všude, maj to levný a kafe tam je zdarma. S Pešim jsme si tam nakonec vyrazili dát burgera a jak já burgery nesnáším, tak tenhle byl dobrej. Asi proto, že to nebyla třikrát pomletá sekaná ale normální kus kuřecího.

Do Stockholmu jsme se dostali po dvou hodinkách, jenže jsme se hned ztratili a jezdili pořád někam mimo. Nevim, jestli jsme bloudili hodinu nebo dvě anebo jenom půl, prostě jsme bloudili, zato to byl pěknej sightseeing. Nakonec borci odvolili, my jsme našli kešku a pak se šli projít Stockholmem.

Jako řeknu vám, že nic moc, takový jako prostě... nevim, Kyjov, Vyškov, Brno a to i Brno je teda zajímavější, takže Stockholm jako nee. Nakoupili jsme pohledy, já si konečně vyměnil ty zatrápený eura a koupil bráchovi dárek, muhehe. Je to ten na fotce.

Ze Stockholmu jsme ještě jeli do Uppsaly, tam to bylo miliardkrát skvělejší, takový menší město, ale prostě to už bylo to Švédsko, málo lidí, útulný, příjemný, no zamiloval jsem se a dělal z toho pozdvižení a asi se tam odstěhuju.

Domů jsme jako nějak dojeli, ale cestou už jsem myslel, že mi asi upadnou všechny nohy a všechny prdele, doma jsme byli o čtvrt na jednu a já tady teďka fakt vyloženě štěkám jenom proto, že deník se má psát každej den. Tak tyvole jako buďte třeba nasraní, že nejsem podrobnej, ale blogovat ve dvě ráno (ale dal jsem si polívku a kafe!) a ještě vyřizovat twitter a nahrávat fotky a prostě maily a tak (jako jsem možná na "dovolené" ale ono se nic z toho jako samo neudělá, tahle technika už mě sere pomalu a náhradu momentálně fakt nemám tak sorry no, že žiju). Už mám aji posranou náladu tak nahraju fotky, podívám se vůbec, jestli mám na účtě prachy, jinak je to docela kentus hahaha no a du spat, tak zdar sráči a jako buďte rádi, že vám o tom dnešku vůbec píšu, protože jako milý deníčku, dneska jako fakt ne.

Stejně to Švédsko miluju jak sviňa! Hej do zítra, sráči.