Švédský deník: Fjord kešing

Je půl čtvrté ráno a venku je světlo. Tady noc trvá prostě jen od jedenácti večer do tří ráno, což někdy asi není od věci, když se třeba vracíte z kalby nažraní jak dogy a potřebujete víc osvětlení, než poskytuje starej dobrej měsíc. Takoví zloději to ale mají ve Švédsku dost na prd.

Takže máme půl čtvrté ráno, Peši spí, Verča je u Maxe, já jsem dojedl s Luckou tuňáka a paštiku a teď tu oba sedíme u noťasů. Já si vyřizuju všechny svoje resty po delší době na netu a ona teď upravuje svoje fotky. Budem tu ještě asi tak hodinu a ačkoliv bych možná šel i spát, dneska to stejně nemá už význam, protože v tom tuňákovi byl zřejmě kofein, za což by je měl někdo žalovat.

Na FB právě nahrávám fotky ze včerejška (no ani jsem vlastně tu tmu nepostřehl, tak je pro mě všechno dnešek. Zítřek bude teprve až se vyspím a znova vzbudím) a říkám si, jakej to byl hustej den.

V prvé řadě se tentokrát nenaplnilo pravidlo, které s naším příjezdem jaksi nabylo na pravidelnosti. A sice, že dopoledne je krásně a v pět odpoledne se zatáhne a prší jak o život. Dneska to slunko prostě pralo celej den, takže počasí vyšlo.

Počasí bylo dneska důležitý, protože jsme si uvařili těstoviny se sýrem, narvali to do krabiček a udělali si piknik ve Västerviku na lavičkách u moře. Västervik je další krásný město a kolem jsou fjordy. Kolem moře lítali holubi, vrabci a racci, holuby jsme všichni čtyři nakrmili těstovinama, abychom nebyli za hamouny. Já si poté odbyl svou premiéru u McDonald's a snědl svoji první McFlurry s karamelem Daim (mimochodem ten vám dovezu, ten vám bude chutnat). Pešimu jsem svěřil GPSku a on nás vedl za keškama. První jsme našli u katedrály. Trošku nás to tam pomotalo, furt jsme lezli jak sebevrazi do železnice, nakonec se prostě jenom stačilo zamyslet a mrknout se pod svodidla.

Sedli jsme do auta a odjeli na fjord. Ani jsme netušili, že jsme se octli v národním parku a jako správní turisti jsme ihned vlezli někam mimo stezku, což se určitě nesmí, ale za ten pohled a za tu přírodu, za tu to fakt stálo, to si teda pište! Nádhera, jednoduše Švédsko, popsat to jde těžko, to musí každý vidět a podle toho si udělat obrázek. Zkusili jsme tam udělat pár fotek na kamenech ve vodě, já při té příležitosti spadl na racčí hovno no a nakonec jsme se na pláži vyváleli společně s Pešim a Verčou. Já za to nemůžu, že si na mě ti dva sedli a mně praskla mícha.

Šli jsme zpátky a došli na záchod. Ze čtyř kabinek byla volná jenom jedna a tu momentálně někdo obsadil. S Pešim a Luckou jsme čekali, až na nás přijde řada. Za chvílu vylezl týpek s toaleťákem v ruce a vykládal švédsky něco Pešimu, když si zrovna vyměnili v ruce kliku. Borec si asi nevšiml, že mluvíme česky. Peši za pár minut vylezl z hajzlu a konstatoval jenom: "Asi vím, co mi ten borec chtěl říct. On ucpal hajzl, plave tam TAKOVÝ hovno!" Chytili jsme záchvat smíchu a Tom ještě dodal: "Tome, ty tam jako můžeš ještě jít, ale Lucko, ty radši ne, ty by ses o to hovno asi už ošplouchla." Další lochec. Já vešel opatrně do kabinky a málem se poblil, když jsem viděl, jak se to tam na mě tlemí ze zaplavené mísy. Hnedka jsem vypálil zpátečkou do auta a připojil se k všeobecnému veselí, jak jsme to vyprávěli Verči. Cestou dom jsme se stavili pod mostem pro už čtvrtou kešku dneška a jeli dom. Nakonec jsme se ještě stavili pro další dvě kešky, zatímco Verča skočila nakoupit do Willy:s (to si musím napsat, že je to nejlevnější obchod s potravinama, kdybych zas někdy jel do Švédska, ať to vím). Vrátili jsme se zpátky, dali si jabko a jeli dom.

V Linköpingu nám Verča jenom tak letmo ukázala univerzitu, skočili jsme za klukama na nohec - deset hodin večer a světlo jak v poledne! V jedenáct jsme si udělali polívku, pojedli čokoládu a mrkli na všechny fotky. Verča odešla opět k Maxovi, s Pešim jsem se podíval na dva díly South Parku. Peši ale za chvílu usnul a já to tak do hodinky vidím, že se k němu připojím. No i když za takovýho světla spát... asi si udělám kafe, jo! A v batohu najdu tu poslední marsku, která mi zbyla.

No, deníček si psát nikdy nebudu. Srandy tu máme hodně, ale to kdybych vám popsal, tak to nepochopíte. Počkejte si na ústní interpretaci. A čtyřikrát nazdar pravici ;-)